Fatemeh Salehipour: Modeluji, jak zajistit tepelný komfort v budovách s minimem energie
Fatemeh Salehipour je vědecká pracovnice Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT. Studuje, jak v rezidenčních nemovitostech nalézt rovnováhu mezi spotřebou energie a tepelným komfortem. Její výzkumný pobyt ve Středočeském kraji je hrazen z programu MERIT Středočeského inovačního centra.
Kudy vedla vaše cesta na Univerzitní centrum energeticky efektivních budov (UCEEB) ČVUT?
Pocházím z Íránu, ale doktorské studium jsem absolvovala na Università Politecnica delle Marche v Itálii, kde jsem se věnovala studiu toho, jak městská morfologie (uspořádání měst) přispívá ke vzniku tepelných ostrovů. Využívala jsem k tomu pokročilé parametrické analýzy v různých evropských klimatických podmínkách.
V době, kdy jsem dokončovala svou disertační práci a hledala akademickou pozici, narazila jsem na stipendium MERIT, o které jsem požádala v polovině roku 2023. V Praze jsem byla před několika lety jako turistka, takže jsem věděla, že je to krásné a živé město, kam bych se ráda v budoucnu vrátila. Navíc jsem viděla Českou republiku jako ideální místo pro spojení s evropskou a světovou výzkumnou komunitou, což mě velmi zaujalo.
Ve vašem výzkumu se věnujete energetické efektivitě budov. Co přesně zkoumáte?
Specializuji se na městské energetické modelování a zelenou architekturu. Zaměřuji se především na analýzu tepelného komfortu v budovách a zkoumám, jak mohou pasivní strategie snížit spotřebu energie a zlepšit tepelný komfort obyvatel v různých klimatických podmínkách. Hodně evropských rezidenčních budov bylo postaveno po druhé světové válce, takže není překvapivé, že jejich architekti nebrali energetickou náročnost v potaz. Tyto budovy však nemůžeme zbourat, a proto musíme hledat způsoby, jak jejich energetickou účinnost zlepšit.
Jaká konkrétní opatření si mám představit pod termínem pasivní strategie?
Jde o různé způsoby vytápění, chlazení a přirozené ventilace v budovách. Mě zajímají zvláště ty, které nevyužívají elektřinu, zemní plyn nebo jiné externí zdroje energie. Studujeme, jak efektivní je například venkovní solární stínění, přirozené větrání nebo využití přístřešků. Snažíme se najít optimální strategii pro konkrétní klimatické podmínky, které umožní zajistit a zlepšit tepelný komfort v různých budovách. Měříme různé parametry v odlišných typech budov a následně provádíme matematické výpočty.
Mám-li být více konkrétní, tak v České republice bychom například rádi zjistili, jaké venkovní solární stínění je nejlepší – jaká je jeho optimální šířka nebo jaký je optimální materiál.
Jde o čistě akademický výzkum, nebo také spolupracujete s firmami, které by mohly výsledky vašeho výzkumu převést do praxe?
V první fázi chceme různé strategie analyzovat prostřednictvím numerických simulací a ve druhém kroku bychom rádi oslovili partnery, kteří by je uvedli do praxe. Navíc jsme přesvědčeni, že výsledky našeho výzkumu mohou být velmi užitečné nejen pro architekty, projektanty nebo inženýry, ale i pro tvůrce politik, kteří zodpovídají za nastavení různých směrnic.
Vaše výsledky by jim mohly sloužit jako zdroj dat, na základě kterých by směrnice aktualizovali?
Přesně tak. Evropské domácnosti spotřebují 28 % globální energie, a tento podíl se neustále každoročně zvyšuje. To je problém, který je potřeba naléhavě řešit, protože vysoká spotřeba energie má negativní dopady na životní prostředí. A právě znalost účinnosti jednotlivých strategií nám může pomoci optimalizovat energetickou náročnost budov.
Kdy budete mít první výsledky?
V tuto chvíli se spolu s mým školitelem věnujeme projektu půl roku a dva roky máme ještě před sebou, takže to ještě chvíli potrvá. Množství otázek i dat ovšem neustále narůstá, takže budeme muset zapojit i další spolupracovníky.
Plánujete také rozšířit spolupráci do zahraničí?
Ano, nyní jsem například díky programu MERIT na tzv. secondmentu v podobě čtyřměsíční stáže na Metropolitní Univerzitě v japonské Osace. V České republice se většina mého výzkumu zaměřuje na analýzu pasivních strategií, ale zde bychom chtěli analyzovat jejich dopad na městské mikroklima. S profesorem, který mě tu hostí, jsem už v minulosti spolupracovala na článku, takže nyní naše společné úsilí posouváme dál.
Jednou z velikých výhod programu MERIT je to, že nám umožňuje vybudovat vlastní profesní síť a navázat spolupráci s jinými výzkumnými institucemi, týmy nebo firmami, což je v akademickém prostředí velmi důležité.
Vaše MERIT stáž v České republice skončí za dva roky. Chtěla byste tu zůstat, nebo se chystáte posunout někam jinam?
Určitě si dokážu představit, že v České republice zůstanu, pokud se naskytne vhodná příležitost a já budu moct pokračovat ve své práci. Cítím se tu velmi vřele přijatá a moji kolegové a zdejší vědecká komunita jsou velmi spolupracující a podporující. A to je pro mě velmi důležité.
Jaké další výhody vám jako výzkumnici program MERIT nabízí?
Přijela jsem v květnu a od té doby již proběhlo několik workshopů, konferencí a seminářů, na které mě zástupci Středočeského inovačního centra (SIC) pozvali. Ty byly zaměřeny na měkké dovednosti nebo nabízely networkingové příležitosti. Hodně důležité jsou z mého pohledu například kurzy zaměřené na duševní zdraví, což je pro výzkumníky důležité téma. Během doktorského studia jsem byla vystavená určitým výzvám, a proto považuji tuto podporu ze strany SIC za velmi důležitou.
Jste v kontaktu s ostatními stipendisty programu MERIT?
Zatím jen minimálně, protože jsem krátce po mém příjezdu odjela do Japonska. Je ale vždy dobré vědět, že existují lidé, kteří jsou s vámi na jedné lodi a se kterými můžete sdílet zkušenosti. A dvojnásob to platí pro zahraniční vědce a vědkyně, kteří žijí daleko od své rodiny a přátel.