Čirok místo pšenice? Klimatické změny v Česku nahrávají novým plodinám
Vědci chtějí šlechtěním podpořit využití a pěstování čiroku v Česku, podle nich je to obilnina budoucnosti s řadou pozitivních vlastností. Například při použití v zemědělství uvolňuje do půdy látky, které ji zbavují škůdců, je suchovzdorný a zároveň bezlepkový, má tak široké využití v potravinářství.
Čirok je rostlina příbuzná obilí nebo kukuřici, která se nejčastěji spojuje s chudšími zeměmi globálního jihu. Jenže s tím, jak se společně se změnou klimatu mění i podmínky pro pěstování různých plodin, stává se čirok zajímavým i pro země, jako je Česká republika.
Podle vědců z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu jde o pátou nejpěstovanější obilninu světa, v Česku má zatím ale i přes velký potenciál nízké zastoupení, což se experti snaží změnit. Proč je čirok vhodný pro Česko
„Je suchovzdorný, což je při současných klimatických změnách u plodin nedocenitelnou vlastností. Dokáže z pole vystrnadit i dnes přemnožené hraboše. Navíc je využitelný v bezlepkovém potravinářství i udržitelné energetice. Má antioxidační a protirakovinné účinky,“ tvrdí odborníci.
Nejvíc se v současné době pěstuje v Africe, celkově světová produkce loni dosáhla zhruba 61,3 milionu tun, meziročně o 4,3 procenta více, přičemž jen v Africe činila produkce 28,3 milionu tun. V Evropě by se mělo v roce 2024 sklizené množství meziročně zvýšit z 0,8 milionu tun na jeden milion tun, vyplývá z dat Organizace pro výživu a zemědělství.
V Česku se čirok na píci pěstuje zhruba na 6000 hektarech a na zrno na 300 hektarech, pro porovnání – pšenice se loni v Česku pěstovala na 776 502 hektarech, kukuřice na více než 75 tisících hektarech a ječmen na 317 119 hektarech. Plocha orné půdy loni dosáhla víc než 2,5 milionu hektarů, uvedl Český statistický úřad.
Podle výzkumníka Jiřího Hermutha je malé rozšíření čiroku způsobené konzervatismem zemědělské praxe a chybějící podporou ze strany státu. To se ale podle něj začíná pomalu proměňovat, a chybějícím zpracovatelským průmyslem k využití zrna.
„Pro intenzivnější pěstování čiroku v České republice nepochybně existuje potenciál. Otázkou ale je, nakolik by byli naši zemědělci konkurenceschopní vůči zahraniční konkurenci, zejména pak, jakých by dosahovali hektarových výnosů,“ poznamenal agrární analytik Petr Havel. Plochy ale podle něj porostou.
Odborníci tvrdí, že čirok je nenáročná a levná plodina. Šlechtění aktuálně zaměřují na chladuvzdornost či ranost, doufají, že tím zvýší pěstování čiroku. V minulosti se výzkumníkům už podařilo vyšlechtit odrůdu čiroku s názvem Ruzrok, která významně lépe snáší extrémní sucha a má nižší výnosové výkyvy ve srovnání se standardními pěstovanými obilninami.
„Vyniká také multifunkčním využitím, jak pro produkci zelené hmoty, tak i zrna, která v naší kukuřičné, řepařské či obilnářské oblasti bezpečně dozrávají,“ popsal Hermuth. Tato odrůda je aktuálně možná nejpěstovanější odrůdou v Evropské unii.
V Evropě, včetně Česka, se čirok pěstuje zejména pro krmné účely, je ale vhodným materiálem také pro výrobu bioplynu. Čirokové zrno je zároveň na rozdíl třeba od pšenice přirozeně bezlepkové a produkty z něho vyrobené, například mouka či krupice, jsou vhodné pro osoby trpící celiakií. „Pro české zemědělství a potravinářství má tedy tato plodina obrovský potenciál, který jen musíme skutečně začít využívat,“ dodal Hermuth.