Před 100 lety Praha hromadně přejmenovávala ulice
Před 100 lety pražské zastupitelstvo jednalo o přejmenování některých ulic. Po vzniku Velké Prahy totiž přibylo ulic, které se jmenovaly v různých částech města stejně.
Na začátku ledna 1925 existovala Velká Praha už třetím rokem. Vznikla 1. ledna 1922 připojením 37 obcí a osad k dosavadní Praze, tedy k centrálním městským čtvrtím, ke Starému a Novému Městu, Hradčanům a Malé Straně. Nově šlo o obce karlínského a smíchovského okresu, Královských Vinohrad, Žižkova a o dvě obce zbraslavského okresu.
V Praze přibylo obyvatel, konkrétně na 676 000. Přibylo ale také problémů. Mezi ně patřila náhlá duplicita v názvech ulic v rámci Velké Prahy. V bývalých obcích to před sloučením velkoměsta nevadilo, teď už ale ano. V lednu 1925 se o tom, jak zabránit zmatkům s totožnými adresami v různých částech Prahy, bavili zastupitelé hlavního města, a psaly o tom tehdejší Lidové noviny.
„Kde bude možno, obnoví se původní název ulice. Nebude-li to možno, budou stejná jména doplněna vhodným přívlastkem, a tím odlišena. Pro budoucnost budou jména vynikajících osob používána jen k pojmenování náměstí, k nimž měla osoba nějaký vztah nebo kde má pomník.“
„Pražská obec jedná též o pojmenování ulic, jež neměly dosud názvu. U těch budou obnoveny nebo zachovány topografické názvy, jež byly před zastavěním místa. Nebude-li to možno, budou ulice a náměstí označena podle povahy místa, polohy směru a podobně. Jako další možnost se připouští použití jména osoby, národů, místa a událostí připomínajících československý odboj a osvobození. Jinak se má volit místní jméno z Československé republiky.“
„Tam, kde připojená obec zavedla již vlastní systém v pojmenování ulic, má býti tento systém zachován a doplněn. Název tříd a ulic se má přesně rozlišovat. Podrobné návrhy na pojmenování ulic vypracuje měřičský úřad s městským archivářem.“