Dobrodružství poznávání

EU nemůže zrušit volby: výroky bývalého komisaře Thierryho Bretona jsou špatně interpretovány

CEDMO

Způsob, jakým Elon Musk otevřeně podporuje německou krajně pravicovou stranu AfD pár týdnů před volbami v Německu, vyvolává obavy ze zahraničního vměšování a nastoluje otázku o roli sociálních médií v demokratickém procesu. V této souvislosti se na sociálních sítích šířilo video s bývalým eurokomisařem Thierrym Bretonem, které Musk, ruská média a další uživatelé sdíleli společně s tvrzením, že hovořil o možnosti zrušení výsledku německých voleb. Šlo však o mylnou interpretaci Bretonových slov: bývalý eurokomisař v rozhovoru s francouzskou televizí mluvil o evropském zákonu o digitálních službách, který by podle něj měl být použit stejně jako nedávno v Rumunsku, kde EU žádala společnost TikTok o vysvětlení ohledně možné manipulace ve prospěch krajně pravicového kandidáta.

Musk, majitel společnosti X a otevřený příznivec německé krajně pravicové strany AfD (archiv), sdílel 11. ledna 2025 na svém účtu příspěvek s úryvkem rozhovoru, v němž bývalý francouzský eurokomisař Thierry Breton hovoří o Evropské unii, Rumunsku a Německu na francouzském televizním kanálu RMC. Breton má podle tohoto příspěvku tvrdit, že EU by mohla prohlásit německé parlamentní volby za neplatné, pokud z nich vzejde jako vítěz AfD. Musk příspěvek sdílel se slovy, že Breton je „tyran Evropy“.

V češtině tento typ příspěvku sdílely stovky uživatelů na Facebooku, Telegramu i síti X.

„Bývalý komisař EU Thierry Breton fantazíruje o možném zrušení nadcházejících voleb v Německu,“ tvrdí shodně tyto příspěvky, načež citují Bretona, jenž v úryvku říká: „Udělali jsme to v Rumunsku a zřejmě to budeme muset udělat, pokud to bude nutné, i v Německu.“

Snímky zavádějících příspěvků na sociálních sítích pořízené 30. ledna 2025

Podobné příspěvky sdíleli uživatelé i v mnoha dalších jazycích včetně srbštiny, chorvatštiny, němčiny, rumunštiny, slovenštiny, nizozemštiny, francouzštiny, španělštiny, italštiny a řečtiny.

Bretonův výrok sdíleli mimo kontext také někteří evropští politici. V češtině to byl europoslanec za SPD Ivan David, v němčině je šířili například poslanec bavorského zemského parlamentu za AfD či vídeňský okresní radní z pravicově populistické strany Team HC Strache – Aliance pro Rakousko.

Slova Thierryho Bretona však byla selektivně vystřižena a vytržena z kontextu. Bývalý komisař EU hovořil v pořadu RMC o tom, jak může EU využít svůj zákon o digitálních službách (DSA) v případě, kdy platformy sociálních médií zasahují do volebních procesů (archiv).

V rozhovoru odvysílaném 9. ledna 2025 hovořila moderátorka Apolline de Malherbe s Bretonem o nebezpečí, které Evropě hrozí, pokud bude Elon Musk ovlivňovat volební kampaně a politiku evropských členských států. Breton vysvětlil, že EU je na to právně připravena díky DSA. „Jsem si jistý, že budou přijata veškerá opatření k tomu, aby respektoval zákony,“ řekl Breton.

Apolline de Malherbe se ho poté zeptala, zda by se EU měla Muska jako majitele společností X a Starlink a nového významného člena Trumpovy vlády obávat (archiv).

„Počkejme, co se stane, a zachovejme chladnou hlavu. A prosazujme naše zákony v Evropě, když hrozí jejich obcházení. Pokud je nebudeme prosazovat, může to skutečně vést k nezákonným zásahům. Udělali jsme to v Rumunsku, budeme to muset udělat v případě potřeby i v Německu,“ řekl Breton. Pouze tento poslední výrok se objevil v zavádějících příspěvcích na sociálních médiích.

Zmínka o Německu následuje poté, co Musk zveřejnil příspěvky ve prospěch AfD a svůj rozhovor s hlavní kandidátkou AfD Alicí Weidel, která byla naplánována již v době Bretonova rozhovoru.

Rumunský ústavní soud zrušil prezidentské volby kvůli obvinění ze skrytých politických kampaní ve prospěch populistického krajně pravicového kandidáta a z manipulace pomocí algoritmů TikToku. EU zároveň „zahájila formální řízení proti TikToku ohledně volebních rizik v rámci zákona o digitálních službách“ (archivováno zde a zde).

DSA je směrnice Evropské unie, jejímž cílem je chránit práva uživatelů digitálních služeb, jako jsou velké platformy Facebook nebo X, ale také vyhledávače. Evropská komise zde vysvětluje, že poskytovatelé služeb typu sociální sítě musí zaručit svobodu projevu a přijmout opatření proti nenávistným projevům a manipulaci. Za implementaci DSA jsou odpovědné jednotlivé členské státy EU. Breton byl v letech 2019-2024 komisařem EU pro vnitřní trh a při vyjednávání tohoto nařízení hrál klíčovou roli.

Prezidentské volby v Rumunsku prohlásil za neplatné tamní ústavní soud, nikoliv EU

První kolo rumunských prezidentských voleb na konci listopadu 2024 překvapivě vyhrál kandidát krajní pravice Calin Georgescu (archiv). Ústavní soud však v prosinci prohlásil hlasování za neplatné s tím, že volební proces byl neregulérní a že voliči byli zmanipulováni nezákonným upřednostňováním prezidentského kandidáta na sociálních sítích. Podle dokumentů zpravodajských služeb, jež prezidentská kancelář odtajnila, byly zjištěny „agresivní ruské hybridní akce“, včetně kybernetických útoků (archiv).

Dokumenty rovněž podrobně popisují masivní propagaci Georgesca na sociálních sítích v období před hlasováním (archiv). Zůstává nejasné, kdo skryté politické kampaně organizoval a využíval platformy sociálních sítí, i když investigace místních médií ukazuje na liberálně-konzervativní rumunskou stranu PNL.

První kolo voleb se opět uskuteční 4. května 2025.

Podle odborníků z německého Science Media Center se rozhodnutí rumunského soudu opírá především o rumunskou ústavu, která zaručuje svobodné, řádné a spravedlivé volby. Jeho cílem bylo „zabránit jakýmkoli neoprávněným zásahům do volebního procesu“, uvedl ve svém prohlášení k rozhodnutí profesor práva Matthias Kettemann z univerzity v Innsbrucku.

Podle bezpečnostních zpráv předložených rumunskému ústavnímu soudu bylo svobodné hlasování během prezidentské volební kampaně ohroženo. Nicméně tyto volební zásady „odpovídají hlavnímu účelu zákona o digitálních službách“, vysvětlil Kettemann. „Vzhledem k dezinformační kampani zjištěné rumunským ústavním soudem, zejména pokud jde o falešné účty používané v koordinované kampani a neohlášenou placenou politickou reklamu na Tiktoku, pravděpodobně došlo k porušení DSA.“

Evropská komise „zahájila formální řízení proti společnosti TikTok pro podezření z porušení aktu o digitálních službách v souvislosti s povinností společnosti TikTok řádně posoudit a zmírnit systémová rizika spojená s integritou voleb, zejména v souvislosti s nedávnými rumunskými prezidentskými volbami dne 24. listopadu,“ vysvětluje tisková zpráva. Nikde však není zmíněn výsledek voleb ani jeho zrušení.

Bretonova odpověď Muskovi: EU nemůže zrušit volby

Thierry Breton osobně reagoval na příspěvek Elona Muska a zavádějící tvrzení odmítl. „EU nemá žádné mechanismy, které by zakazovaly volby kdekoli v EU,“ napsal 11. ledna 2025. Jeho výroky citované v zavádějících příspěvcích se týkaly „uplatňování DSA a jeho moderátorských povinností“.

Na dotaz agentury AFP Breton 24. ledna 2025 telefonicky potvrdil, že se jedná o „falešné zprávy“. „EU nemá absolutně žádný mechanismus tohoto druhu,“ uvedl. Breton a Musk již kvůli DSA vedli veřejný spor.

Vyhledávání klíčových slov „volby“ a „zrušení“ ve Smlouvě o Evropské unii a ve Smlouvě o fungování Evropské unie nepřineslo žádné výsledky, které by toto zavádějící tvrzení potvrzovaly.

Matthias Ruffert, profesor a vedoucí katedry veřejného práva a evropského práva na Humboldtově univerzitě v Berlíně, v e-mailu z 27. ledna 2025 vysvětlil, že EU nemá žádnou pravomoc prohlásit národní volby ve svých členských státech za neplatné.

Mluvčí zastoupení Evropské komise v Německu to agentuře AFP potvrdila rovněž v e-mailu z 24. ledna 2025.

Zrušení voleb v Německu by se neobešlo bez Spolkového sněmu

Teoreticky lze volby do Spolkového sněmu v Německu napadnout a následně je opakovat. „Podle základního zákona (článek 41) rozhoduje o platnosti spolkových voleb Spolkový sněm,“ vysvětlila 19. ledna 2025 pro agenturu AFP mluvčí spolkového volebního komisaře odpovědného za spolkové volby. Pak existuje „možnost podat volební stížnost ke Spolkovému ústavnímu soudu“. Evropská unie v tomto procesu nehraje žádnou roli.

Federální vláda rovněž popřela zavádějící tvrzení prostřednictvím Instagramu.

Podobně jako v Rumunsku zajišťuje článek 38 německého základního zákona, že volby do Spolkového sněmu probíhají „všeobecně, přímo, svobodně, rovně a tajně“.

V případě porušení zákona nebo závažných nesrovnalostí lze volby do Spolkového sněmu napadnout, vysvětlil Matthias Kettemann ve své analýze pro Science Media Center Germany. „O závažné nesrovnalosti a porušení zákona se však jedná pouze tehdy, pokud jsou schopny změnit výsledek voleb nebo zpochybňují integritu celého volebního procesu,“ dodal.

Agentura AFP již v němčině vyvrátila podobné tvrzení o údajném zrušení voleb spolkovým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem.

CEDMO

Vakcíny či ženské zdraví. Z webů amerických zdravotnických agentur zmizelo tisíc stránek

Zdravotnický deník

Podle analýzy deníku The Wall Street Journal došlo k odstranění více než 1000 stránek z webu amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), Národního institutu zdraví (NIH) a dalších institucí spadajících pod americké Ministerstvo zdravotnictví a sociálních služeb. Mezi smazanými stránkami byly i vědecké dokumenty obsahující doporučení týkající se vakcín.

Jak na sociální síti X upozornil americký zdravotnický ekonom Eric Feigl-Ding, došlo ke smazání celé řady webových stránek a datových souborů CDC, včetně těch, které se týkaly HIV, LGBTQ komunity, zdravotního chování mládeže a dalších témat. Ke smazání došlo poté, co agentura obdržela pokyn dodržet exekutivní nařízení prezidenta Donalda Trumpa do stanoveného termínu.

Jedním z nejvýraznějších zásahů bylo odstranění webových stránek obsahujících doporučení poradního výboru CDC pro imunizační praktiky (ACIP) týkající se vakcín. Hlavní stránka ACIP s obecnými informacemi o výboru sice zůstala dostupná, ale konkrétní doporučení o vakcínách byla smazána. To podle Feigla-Dinga naznačuje, že se nejednalo o plošné odstranění obsahu, ale o cílený zásah proti doporučením vakcín.

Mezi další smazané stránky patří i webové stránky Národního institutu zdraví zaměřené na financování výzkumu v oblasti ženského zdraví. Kromě toho byly z webových stránek federálních úřadů odstraněny stránky obsahující akronym LGBTQ. Například na stránce Ministerstva zahraničí, která dříve nabízela cestovní doporučení pro „LGBTQI+“ cestovatele, byl obsah upraven tak, že nyní odkazuje pouze na „LGB“ cestovatele.

Tento zásah vyvolává otázky ohledně transparentnosti a dostupnosti důležitých zdravotních informací pro veřejnost. Kritici upozorňují, že odstranění těchto stránek může mít negativní dopad na veřejné zdraví, zejména v oblasti vakcinačních doporučení a zdravotní péče pro zranitelné skupiny obyvatelstva.

Zdravotnický deník

Umelá inteligencia ako tvorca dezinformácií: Slováci skúmali, aké sú jej zábrany

INFOSECURITY.SK

Za populárnymi četbotmi ako ChatGPT stoja takzvané veľké jazykové modely (LLMs). Učia sa na obrovskom množstve dát, aby na požiadanie dokázali vytvoriť obsah, ktorý od nich očakávame. No čo ak chceme tento obsah zneužiť? Práve preto majú jazykové modely vstavané aj ochranné mechanizmy.

Ako tieto ochranné mechanizmy fungujú? Aké sú spoľahlivé a ako ťažko sa dajú obísť? Ktoré jazykové modely sú bezpečné a ktoré majú čo dobiehať? Aké sú vôbec schopnosti umelej inteligencie tvoriť nové dezinformácie na požiadanie a čo ak chceme, aby ich ušila na mieru konkrétnej cieľovej skupiny ľudí?

Aj o tom v novej epizóde podcastu Disinfo Report projektu Infosecurity.sk hovorí Tonka Zsigmondová s výskumníkom Kempelenovho inštitútu inteligentných technológií Dominikom Mackom.

Článok vznikol s podporou Holandského veľvyslanectva na Slovensku.

Podcasty si môžete vypočuť aj cez Apple Podcasts, Spotify a YouTube.

Zdroj: INFOSECURITY.SK

Ohlédnutí za posledním čtvrtletím roku 2024 z perspektivy dezinformačního působení

CEDMO

Ruská propaganda namířená proti Ukrajině, povodně ve Španělsku či referendum v Moldavsku — to jsou hlavní témata dezinformačních narativů, které fact-checkeři hubu CEDMO identifikovali jako nejvíce rezonující ve střední Evropě v posledním čtvrtletí roku 2024. O jaké konkrétní zprávy se jednalo, vám přibližujeme v aktuálním vydání tzv. kvartálního Fact-checking briefu. Je k dispozici v polštině, češtině, slovenštině i angličtině — preferovanou jazykovou verzi lze vybrat v pravém horním rohu stránky prostřednictvím volby vlajky příslušné země. Brief současně obsahuje i analýzy vyplývající z dotazníkového šetření v Polsku, Česku a na Slovensku. Ty dávají mimo jiné nahlédnout, nakolik je pro středoevropany obtížné posoudit pravdivost zpráv o konkrétních tématech nebo do jaké míry jim vybrané dezinformační narativy připadají důvěryhodné.

Případy ruské propagandy namířené proti Ukrajině

V posledních třech měsících roku 2024 jsme se v CEDMO opakovaně zabývali vyvracením manipulativních zpráv útočících na Ukrajinu a její představitele. Nejviditelnějším případem byla zpráva o tom, že si Volodymyr Zelenskyj údajně koupil historickou limuzínu, kterou používal i Adolf Hitler. Zpráva se však opírá o fotomontáž, kterou zveřejnil falešný zpravodajský web.

Dalším významným narativem bylo tvrzení o 18 britských vojácích, kteří údajně padli v bojích na Ukrajině. Servery Demagog.pl a AFP ale prokázaly, že toto tvrzení je nepodložené a fotografie rakví s britskou vlajkou ve skutečnosti pochází z roku 2006. Jiná šířená dezinformace obsahovala falešné fotografie údajné mobilní márnice od společnosti Coca-Cola, kterou ruská média prezentovala jako důkaz velkých ztrát ukrajinské armády v Sumské oblasti. Fact-checkeři z AFP a Demagog.pl ale ukázali, že šlo o upravený snímek. K dalším případům ruské propagandy, kterými se zabývali fact-checkeři, patřila smyšlená tvrzení o údajném prodeji ukrajinské půdy zahraničním společnostem, což mělo Ukrajinu vykreslit jako zemi podřízenou západním zájmům.

Obtížnost určení pravdivosti informací

Válka na Ukrajině byla také jedním z okruhů témat, u kterých jsme během listopadu v Česku a Polsku prostřednictvím dotazníkového šetření zjišťovali, jak těžké je pro respondenty určit, nakolik jsou zprávy v médiích k těmto tématům pravdivé. Kromě války na Ukrajině byly testovány také okruhy související s covid-19, energetickou krizí a změnami cen energie, politikou Evropské komise týkající se budoucnosti automobilového průmyslu, s inflací a veřejným dluhem i témata spojená s klimatickou změnou. Pro 38 – 49 % respondentů je dle jejich tvrzení pravdivost sdělení obtížné určit. Konkrétně v případě výše zmíněné války na Ukrajině obtížnost potvrzuje 39 % Poláků a 48 % Čechů. Vůbec největší problémy respondenti uvádějí u zpráv týkajících se politiky Evropské komise v oblasti budoucnosti automobilového průmyslu – 43 % Poláků a 49 % Čechů.

Povodně ve Španělsku

Krátce po povodních ve Španělsku se na sociálních sítích objevily příspěvky, podle nichž k ničivým následkům přispělo odstranění přehrad a hrází v oblasti Valencie. Jak ve svých textech vysvětlili fact-checkeři z AFP, Demagog.cz a Demagog.pl, zrušené vodní stavby nebyly určeny k zadržování dodatečného objemu vody při povodních, jednalo se o malé jezy či hráze. Mapa, která dle příspěvku zobrazuje zrušené přehrady a hráze, ve skutečnosti ukazuje existující vodní stavby. Další virální příspěvky obsahovaly nepravdivá tvrzení o umělém původu povodní. Na sociálních sítích kolovalo mj. video zachycující „loď na změnu počasí“. Jak uvedly weby Demagog.sk a AFP, video ve skutečnosti zachycuje plovoucí elektrárnu a nemá žádnou spojitost s počasím nebo povodněmi.

Referendum v Moldavsku

V souvislosti s moldavským referendem o směřování země do Evropské unie se objevila tvrzení, že výsledek výrazně ovlivnily korespondenční hlasy, že v průběhu referenda došlo k „záhadnému zvratu“ ve výsledcích nebo že bylo referendum zmanipulované. Demagog.cz uvedl, že ačkoliv se průběžný výsledek hlasování „otočil“ na poslední chvíli ve prospěch podporovatelů evropské integrace, celý proces byl transparentní a k žádnému nepřirozenému zvratu v závěru sčítání nedošlo. Nepodložená tvrzení o falešných hlasech, které se údajně objevily v závěru referenda, šířili také ruští představitelé nebo polský europoslanec Grzegorz Braun, na což upozornil Demagog.pl.

Věrohodnost dezinformačních narativů

V Česku i na Slovensku, kde byla důvěryhodnost aktuálních dezinformačních narativů zjišťována (v rámci výzkumu CEDMO Trends), se nejdůvěryhodnější nepravdivá zpráva týkala pohlaví alžírské boxerky Imán Chalif, již Světová boxerská organizace (WBO) údajně doživotně vyloučila, protože nesplňuje kritéria pro start v ženské kategorii. Téměř polovina Čechů (44 %) a třetina Slováků (30 %) považovala toto tvrzení za důvěryhodné. U slovenských respondentů dosáhlo stejného podílu (30 %) také tvrzení o výši platů slovenských lékařů, podle něhož jsou platy lékařů na Slovensku v porovnání s průměrnou mzdou výrazně vyšší než v Německu či Rakousku.

Tato čtvrtletní zpráva poskytuje důležitý vhled do aktuálních dezinformačních trendů ve střední Evropě. Pro více podrobností si stáhněte kompletní zprávu v sekci CEDMO Fact-checking Briefy.

Zdroj: CEDMO

V špeciálnych moduloch by ľudia dokázali prežiť na dne oceánu

VEDA NA DOSAH

Spoločnosť so sídlom v Spojenom kráľovstve pracuje na vytvorení podmorských biotopov na ubytovanie ľudí s cieľom prieskumu morí. Informoval o tom portál Euronews.

„Uvedomili sme si, že oceán a najmä priestor pod hladinou oceánu je jedným z posledných zostávajúcich slepých miest, ktoré ľudstvo poriadne nepreskúmalo,” povedal Sean Wolpert, prezident spoločnosti DEEP.

Už tento rok

Oceánska prieskumná a technologická spoločnosť plánuje spustiť do prevádzky do konca roka 2025 svoj prvý biotop s názvom Vanguard.

Vanguard s dĺžkou 12 m a šírkou 7,5 m dokáže ubytovať troch jedincov v hĺbke 100 m a je navrhnutý ako testovacie prostredie pre Sentinel, väčší a pokročilejší biotop, ktorý má byť nasadený v roku 2027.

Zatiaľ čo je Vanguard vhodnejší na krátkodobé misie zahŕňajúce profesionálnych potápačov, Sentinel bude slúžiť ako dlhodobá platforma na výskum, v ktorej môže byť umiestnených až šesť pasažierov na predĺžené misie do 28 dní v hĺbke 200 m.

Sentinel bude zahŕňať mokré a suché laboratóriá a mesačný bazén – štruktúru, ktorá umožňuje potápačom bezproblémovo cestovať medzi oceánom a biotopom. To by výskumníkom umožnilo zbierať a analyzovať vzorky z morského dna v reálnom čase, čím by sa znížila potreba vyjsť na povrch.

Ochrana podmorských káblov a potrubí

Spoločnosť DEEP o sebe hovorí, že je pre globálne námorníctvo a oceánografické výskumné skupiny „tým, čím je SpaceX pre vesmírne agentúry“.

Spoločnosť verí, že globálne námorníctvo monitorujúce kritickú podmorskú infraštruktúru bude mať prospech z podmorských biotopov. „Jednou z pálčivých oblastí je kritická podmorská infraštruktúra. Veľká väčšina údajov, ktoré spotrebúvame, prechádza cez podmorské káble,“ uviedol Wolpert.

Podmorské káble, ktoré podľa NATO prenášajú viac ako 95 percent globálnej internetovej prevádzky, a potrubia prepravujúce ropu a plyn sú zraniteľné voči sabotáži. V posledných rokoch došlo v Európe k viacerým incidentom, ako napríklad k sabotáži plynovodov Nord Stream v roku 2022, incidentu na plynovode Balticconnector v roku 2023 a poškodeniu podmorských káblov v Baltskom mori v roku 2024.

Wolpert upozorňuje, že veľmi veľká časť prepravy ropy a plynu prechádza práve podmorskými potrubiami. Takže ich ochrana, sledovanie a schopnosť udržiavať túto kritickú infraštruktúru má prvoradý význam pre globálne námorníctvo, či už sú na západe, východe, juhu, alebo severe.

Urobiť oceán atraktívnym

Sentinel by mohol slúžiť aj ako podmorská výskumná stanica pre biológov študujúcich hlbokomorské ekosystémy a zároveň by mohol fungovať ako turistická atrakcia, ako je pohlcujúce akvárium.

„Chceme mať rovnaký vplyv, aký mala SpaceX na to, aby bol vesmír opäť „sexy“,“ vyhlásil Wolpert.

Vytvorené robotmi 3D tlače

Podľa DEEP sa modul Sentinel stavia pomocou techniky nazývanej aditívne vyrábanie drôtovým oblúkom šiestimi 3,5 m vysokými robotmi.

Táto metóda je ako obrovská 3D tlačiareň, ale namiesto plastu používa kovový drôt na vytvorenie štruktúry vrstvu po vrstve, aby sa zabezpečilo, že biotop odolá obrovskému tlaku hlbokého oceánu. Spoločnosť tvrdí, že podmorské biotopy je možné opakovane rozložiť, zložiť a premiestniť ako lego, pretože sú modulárne a prenosné.

Zatiaľ čo prvé miesto nasadenia modulu Vanguard ešte nie je určené, tvorcovia rokujú s potenciálnymi klientmi v Európe, na Strednom východe a v Severnej Amerike.

Zdroj:

Jaderný elektrický pohon by zkrátil cestu k Marsu

Sciencemag.cz

Výprava k Marsu a zpět nebude pro slabé povahy. Její délka se totiž nebude počítat na dny, týdny, či měsíce. Ovšem existují technologie, které by jednou mohly pomoci s transportem posádky k Marsu a zpět za relativně rychlé dva roky. Jednou z možností, které agentura NASA v tomto směru zvažuje, je jaderný elektrický pohon, který využívá jaderného reaktoru k výrobě elektřiny, která pak ionizuje (pozitivně nabíjí) a elektricky urychluje plynné pohonné médium, které tak poskytuje kosmické lodi tah. Výzkumníci z Langleyho střediska v Hamptonu (stát Virginia) pracují na systému, který by mohl přiblížit koncept jaderného elektrického pohonu o významný kus blíže k realizaci.

Projekt MARVL (Modular Assembled Radiators for Nuclear Electric Propulsion Vehicles) cílí na kriticky důležitý prvek jaderného elektrického pohonu, na systém pro odvod tepla, který dělí na menší díly, u kterých je možné využít robotické a autonomní skládání v kosmickém prostoru. „Tímhle postupem eliminujeme snahu vměstnat celý systém do jednoho aerodynamického krytu rakety,“ uvedla Amanda Stark, inženýrka z Langleyho střediska specializující se na přenos tepla a hlavní řešitelka projektu MARVL a dodala: „To umožňuje trochu uvolnit design a skutečně jej optimalizovat.“

Uvolnění designu je klíčové, protože, jak Stark zmínila, předešlé nápady počítaly s umístěním celého radiátorového systému jaderně-elektrického pohonu pod jeden aerodynamický kryt, který chrání náklad při letu rakety atmosférou. A přitom jde o pole radiátorů, které po plném rozložení dosáhne plochy srovnatelné s fotbalovým hřištěm. Asi si dokážete představit výzvy, kterým by čelili inženýři při snaze úhledně složit tak masivní systém do nákladového prostoru rakety.

Technologie MARVL otevírá nové možnosti. Namísto nacpání celého systému do existující rakety by dal výzkumníkům flexibilitu v podobě posílání kousků systémů do kosmického prostoru, jakýmkoliv způsobem, který by dával největší smysl. Tyto dílky by se pak do jednoho celku složily až mimo zemský povrch. V kosmickém prostoru by roboti spojili radiátorové panely jaderného elektrického systému pomocí trubic, kterými by protékalo kapalné kovové chladivo – třeba slitina sodíku a draslíku známá pod názvem NaK, který vychází z chemických značek obou prvků.

Stále se sice jedná o inženýrskou výzvu, ovšem jde o typ inženýrské výzvy spojené se skládáním v kosmickém prostoru, na čemž experti z Langleyho střediska pracují už desítky let. Technologie MARVL by mohla být významným prvotním milníkem. Spíše než jako doplněk k existující technologii by byla montáž dílů v kosmickém prostoru přínosem a ovlivnila by konstrukci samotné kosmické lodi, které bude sloužit.

„Existující kosmické lodě při svém vývojovém procesu nezvažovaly skládání v kosmickém prostoru, takže máme tu možnost říct: „Tuhle loď postavíme ve vesmíru. Jak to uděláme? A jestli to uděláme, jak bude taková loď vypadat?“ Myslím si, že to rozšíří naše uvažování o jaderném pohonu,“ říká Julia Cline, mentorka projektu na výzkumném ředitelství Langleyho střediska, která vedla účast střediska na vývoji technologického plánu vyzrání jaderného elektrického pohonu, jenž předcházel projektu MARVL. Plán dozrání prováděl agenturní projekt Space Nuclear Propulsion na Marshallově středisku v alabamském Huntsville.

Ředitelství NASA pro vesmírné technologie udělilo projektu MARVL grant v rámci iniciativy Early Career Initiative a poskytlo týmu dva roky na rozvoj konceptu. Stark a její kolegové spolupracují na vývoji systému hospodaření s teplem se společností Boyd Lancaster, Inc. V týmu jsou také konstruktéři chladičů z Glennova střediska v Clevelandu a inženýři specializovaní na kapaliny z Kennedyho střediska na Floridě. Tým doufá, že po dvou letech přejde návrh MARVL k pozemní demonstraci v malém měřítku. Myšlenka robotické stavby jaderného pohonného systému v kosmickém prostoru jitří představivost.

„Jeden z našich mentorů poznamenal: „Tohle je důvod, proč chci pracovat v NASA, pro projekty jako je tenhle,““ uvedla Stark a dodala: „Což je úžasné, protože jsem tak šťastná, že jsme do toho zapojení a cítím to stejně.“ Dodatečná podpora Pro MARVL pochází z agenturního projektu Space Nuclear Propulsion. Jeho dlouhodobou snahou je dozrání technologií pro provoz u Měsíce a blízkozemní průzkum, ale i vědecké mise do hlubšího vesmíru, včetně pilotované kosmonautiky, s využitím jaderného elektrického i jaderného tepelného pohonu.

Přeloženo z: www.nasa.gov autor: Dušan Majer

Převzato z Kosmonautix.cz

Celý článek zde:

Častější alkoholismus žen, stárnutí nejohroženější generace. Klinika adiktologie VFN reaguje na znepokojivé trendy komplexním modelem péče

Zdravotnický deník

I když tuzemský objem spotřeby alkoholu během covidové pandemie poklesl, po jejím skončení znovu stoupá. Čísla jsou alarmující: 1,5 milionu Čechů podléhá rizikovému pití, v souvislosti s konzumací alkoholu během jediného roku zemře téměř 7 tisíc z nich. Zvyšuje se užívání alkoholu u žen a dětí, nejrizikovější skupinou jsou ale lidé ve věku 45 až 54 let. A s tím, jak bude jejich populace stárnout, nároky na léčbu budou stoupat, varovali odborníci z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice na středeční tiskové konferenci. Klinika se na trendy snaží reagovat, došlo na ní k reorganizaci, výraznému posílení ambulancí i k lůžkových provozů. Chystá se i otevření Centra duševního zdraví.

Hranice rizikového pití překračuje stále více žen, dětí i celých rodin, upozornili adiktologové z VFN na tiskové konferenci. Souvisí to s tím, že během covidu vzrostl trend izolovaného popíjení doma. „Po poklesu celkové spotřeby alkoholu během pandemie covidu, a to celopopulačně, nyní bohužel sledujeme její opětovný nárůst. Vracíme se na původní hodnoty,“ uvedl Benjamin Petruželka z Centra veřejného zdraví se zaměřením na alkohol Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (1. LF UK a VFN). Češi ročně vypijí více než 14 litrů alkoholu (čistého lihu) na osobu za rok. Jen na samotnou intoxikaci alkoholem (předávkování) u nás zemře každý rok desetkrát víc lidí než na otravu nelegálními návykovými látkami. „Ročně se ambulantně nebo na lůžku léčí několik desítek tisíc lidí,“ popsal přednosta Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN Michal Miovský.

„Pandemické období zásadně proměnilo situaci závislostí, kdy došlo k destabilizaci významné skupiny uživatelů alkoholu, a mluvíme tady o jednom a půl milionu lidí,“ řekl Miovský s tím, že se jedná o populaci v takzvaném pásmu rizikové spotřeby alkoholu. „Právě tato skupina způsobila zásadní tlak na ambulantní a lůžkové provozy,“ vysvětlil. Druhým fenoménem spojeným s pandemií covidu je podle něj plošné zhoršení celé oblasti duševního zdraví u dětí a dospívajících, navíc podpořené významným specifickým dopadem pandemie na rodiny s malými dětmi. „Tento fenomén překračuje hranice adiktologie, ale významně ji zasáhl. Třetím dopadem je pak obrovský nárůst problémů v oblasti digitálních neboli nelátkových závislostí. To vše přináší zcela nové výzvy pro dětskou adiktologii a psychiatrii,“ upozornil Miovský. Závislosti (včetně silně vzrůstající závislosti na lécích) obecně tvoří v tuzemské populaci obrovský problém. Podle prevelenčních odhadů by 3 až 3,5 milionu Čechů potřebovalo minimálně krátkodobou adiktologickou intervenci.

Přijatelnost pravidelného pití ve společnosti stoupla

Konzumenti alkoholu se většinou neshodnou na tom, kde je pro ně bezpečná hranice. Jednoduše řečeno ale již jedna sklenka alkoholu může být riziková, pokud po jejím vypití nastupuje nutkavý pocit potřeby té druhé, shodují se odborníci. Více jak polovina Čechů pije alkohol alespoň jednou za dva týdny a jedna čtvrtina jednou měsíčně. „Na základě dat prezentovaných Centrem pro výzkum veřejného mínění míra přijatelnosti alkoholu zůstává v posledních deseti letech stejná, avšak narostla přijatelnost pravidelného pití, což může mít vliv na nárůst konzumace alkoholu,“ upozornil Petruželka. Podle dat Státního zdravotního ústavu spadá v České republice do kategorie rizikové konzumace alkoholu 7 až 9 procent populace, dalších 8 až 10 procent spadá do kategorie škodlivé konzumace alkoholu.

V souvislosti s konzumací alkoholu se ve veřejném prostoru často mluví o riziku pro mladistvé, nejvíce rizikovou skupinou jsou ale přitom lidé výrazně starší. „Nejvíce ohrožena užíváním alkoholu je podle našich výzkumů z poslední doby věková kategorie 45 až 54 let, tedy část populace, která vyrůstala před rokem 1989,“ upozornil Petruželka. A varoval před tím, že jak budou tito lidé stárnout, bude to klást čím dál větší nároky na léčbu. „Průzkum právě v této věkové skupině například ukázal, že za sledovaný měsíc konzumovalo alkohol 74,5 procent lidí, denně nebo téměř denně sáhne po alkoholu 13,6 procent lidí, nárazově alespoň jednou týdně ve formě těžkého epizodické pití, většinou spojeného s noční a víkendovou zábavou, požívalo alkohol 12,7 procenta respondentů a denně nebo téměř denně 4,5 procenta respondentů,“ uvedl Petruželka s tím, že v rámci sledování trendů mezi pohlavími jsou stále více ohroženi alkoholismem muži. Nejvýraznější rozdíl se ukazuje v denní konzumaci alkoholu, kde podle průzkumu uvedlo denní nebo téměř denní konzumaci 19,2 procent mužů oproti 3,8 procentu žen.

Přes výše uvedená data ženy náskok mužů dohánějí. Alkohol pije v České republice každá desátá žena. „Ve výzkumu o konzumaci alkoholu v uplynulých 12 měsících ji přiznalo 67 procent žen a 82,6 procent mužů,“ uvedl Petruželka. Závislost na alkoholu dominuje i ve spektru pacientek na ženském oddělení pro léčbu závislostí ve VFN, někdy jde o kombinaci s užíváním návykových léků, hypnotik a sedativ. Důvodem, proč ženy nadměrně konzumují alkohol, bývají hlavně psychické problémy.

Pozitivní trend s jedním velkým ale sledují odborníci u současné generace mladých Čechů. Ta pije alkohol méně než generace jejich rodičů. „K výraznému poklesu konzumace alkoholu u dospívajících došlo v období mezi roky 2010 a 2015, v dalším období pokles pokračoval, nicméně se zpomalil,“ komentoval tento trend Petruželka s tím, že pití nadměrného množství alkoholu v Česku se stále týká více než 100 tisíc mladistvých. „Podle výzkumu až 87 procent studentů ve věku 15–19 let konzumovalo alkohol v posledním roce, nadměrné pití – pět a více sklenic při jedné příležitosti – v uplynulém měsíci uvádí přibližně polovina studentů, přičemž 20 procent dospívajících uvedlo, že pije nadměrně alespoň jednou týdně,“ přiblížil Roman Gabrhelík z Kliniky adiktologie.

Jedním z hlavních důvodů poklesu pití u mladistvých je ovšem to, že svůj volný čas, který dříve věnovali sezení se svými vrstevníky a sklenkou v ruce, teď mnohem více tráví izolovaně doma ve společnosti sociálních médií. A na nich nebo na dalších online aktivitách (včetně online pornografie) počet závislých v posledních letech stoupá.

Klinika adiktologie pružně reaguje na nové trendy

Klinika adiktologie se na vývoj posledních let rozhodla reagovat razantním krokem a ve druhé polovině roku 2024 spustila největší reorganizaci a úpravu svých lůžkových provozů od jejich vzniku v roce 1948. „Naše klinika prošla v posledních několika letech velmi výraznou reflexí. Aktuálně postupně spouštíme a začleňujeme do praxe moderně koncipovaný flexibilní model komplexní léčebné péče odpovídající nejnovějším trendům v oboru adiktologie,“ řekl Miovský.

„Chceme klást důraz na ambulantní péči a zkracovat pobyt pacientů na lůžku na co nejkratší dobu. Náš ambulantní segment za pouhé dva roky – v letech 2023 a 2024 – vzrostl o celou čtvrtinu, upozornil Miovský s tím, že takové změny korespondují i se směřováním reformy psychiatrie. A dodal: „V letošním roce se navíc chystáme na spuštění Centra duševního zdraví, což je v oblasti ambulantní péče vysoce specializovaná záležitost.“

Cílem je podle jeho slov nabídnout flexibilitu pobytu pacientů, dlouhodobou péči i v tak specializovaném centru, jako je Centrum duševního zdraví, a současně těm nejtěžším pacientům, kterým tento systém stačit nebude, nadále díky partnerským pracovištím nabízet dlouhodobou léčbu. „Potřebujeme individualizovat péči, přestat pacienty strkat do škatulek jako dříve. Musíme o nich uvažovat tak, že přichází v tak různých stádiích vývoje problému a s tak odlišnými potřebami, že v podstatě není možné si představovat, že je dlouhodobě udržitelné mít jediný model péče a do něj se snažit ‚nacpat‘ všechny pacienty,“ vysvětlil přednosta Kliniky adiktologie. Kromě tří režimů lůžkové formy léčby je na klinice také široká nabídka všech typů ambulantních provozů, včetně ambulancí s rozšířenou péčí, substituční terapie, sociálních služeb nebo podpory rodin.

Přednosta Miovský upozornil i na to, že léčba závislosti na alkoholu je v porovnání s dalšími obory levná. „Jsme nejlacinějším ze všech psychiatrických oborů a současně je efektivita naší léčby poměrně vysoká – i u nejtěžších pacientů dosahujeme přes 40 procent úspěšnosti. Máme velmi laciné léky, kterých je současně velmi málo, a také nemáme téměř žádné přístroje. V našem oboru je to o osobohodinách,“ popsal Miovský.

Se zaměřením na nadměrné užívání alkoholu u dětí a v rodinách vytvořili odborníci z Kliniky adiktologie také interaktivní platformu IPREV. „Prevence musí být moderní, srozumitelná a atraktivní pro děti i rodiče. Je klíčovým krokem k řešení problémů spojených s jakoukoli mírou konzumace alkoholu, případně kombinace alkoholu s dalšími psychoaktivními látkami,“ řekl k tomu Gabrhelík. Platforma podporuje péči o duševní zdraví, prevenci rizikového chování a edukuje, to vše s využitím výzkumů a vědeckých poznatků.

Celý článek zde:

Lhář a predátor. Robert F. Kennedy má za sebou grilování v senátních výborech, zda získá křeslo amerického ministra zdravotnictví zůstává nejisté

Zdravotnický deník

Ve středu a ve čtvrtek podstoupil kandidát na amerického ministra zdravotnictví a sociálních věcí Robert F. Kennedy, přezdívaný také RFK, grilování v senátním finančním výboru a také ve výboru pro zdraví, vzdělávání, práci a důchody. Na obou sice tvrdil, že není proti očkování, na řadu otázek ale odpovídal vyhýbavě a v oblasti programů Medicare a Medicaid, v nichž je pojištěno 150 milionů Američanů, projevil neznalost. U senátorů mu nepřidal ani úterní dopis od Kennedyho sestřenice Caroline Kennedyové, ve kterém RFK označila za predátora, který nemá pro post ministra vzdělání. Zda tak Robert F. Kennedy ministerské křeslo opravdu získá, zůstává nejisté. Tématu se věnují světová média jako New York Times, Reuters či NPR.

Finanční výbor, před nímž Kennedy ve středu vystoupil, zatím neřekl, zda pošle Kennedyho nominaci do Senátu kontrolovaného republikány, který doposud žádného z Trumpových nominantů neodmítl. Mluvčí výboru uvedl, že hlasování by se mohlo uskutečnit příští týden. Podobně i čtvrteční slyšení před senátním výborem pro zdraví, vzdělávání, práci a důchody proběhlo bez hlasování.

Na středečním slyšení před finančním výborem se zdálo, že si Kennedy není jistý, jak odpovědět na některé otázky týkající se programů Medicare a Medicaid, které tvoří většinu národního rozpočtu na zdravotnictví. V reakci na republikánského senátora Billa Cassidyho Kennedy řekl, že nemá návrh na reformu programu Medicaid. Kennedy také odmítl dát jasnou odpověď na to, zda by se distancoval od svých vlastních finančních zájmů, pokud by byl potvrzen na pozici ministra. Na zasedání navíc prohlásil, že SSRI antidepresiva jsou stejně návyková jako heroin (již v dříve řekl, že jsou také zodpovědná za střelby na amerických školách).

Demokratický senátor Mark Warner z Virginie na Kennedyho naléhal ohledně toho, jaké federální zaměstnance hodlá propustit na ministerstvu zdravotnictví a sociálních služeb, protože se objevily obavy z čistek. Kennedy řekl, že chce nahradit 600 pracovníků z Národních institutů zdraví, načež Warner poukázal, že na jejich soukromém setkání Kennedy uvedl, že se chce zbavit 2200 zaměstnanců ministerstva. Už dříve také Kennedy vzkázal zaměstnancům Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), aby si balili kufry.

Senátor Ron Wyden, nejvyšší demokrat ve finančním výboru Senátu, řekl CNN, že si nemyslí, že by některý z jeho demokratických kolegů v panelu po středečním slyšení Kennedyho podpořil. „Byl nedůvěryhodný a nepřipravený,“ uvedl senátor. Může muž finančně závislý na podkopávání vakcín změnit názor?

Během rozsáhlého čtvrtečního výslechu Kennedy mluvil jistěji než den předtím. Uvedl, že podpoří očkovací kalendář pro děti v USA, výzkum a vývoj ptačí chřipky a vědecká data o bezpečnosti vakcín. Podobně jako ve středu odmítl, že je proti očkování, na konkrétní dotazy ale odpovídal vyhýbavě.

Senátoři se ho ptali na komentáře a názory, které šířil po desetiletí, včetně toho, že je „vysoce pravděpodobné“, že lymeská borelióza byla vojenskou biologickou zbraní. Na to Kennedy odvětil, že prý nikdy neřekl, že definitivně vznikla v laboratoři. Na otázku senátora Bernieho Sanderse, zda souhlasí s tím, že vakcíny nezpůsobují autismus, neodpověděl. Řekl také, že neví, zda vakcína proti koronaviru zachránila miliony životů. Na přetřes přišlo i to, že by Kennedy chtěl jiná očkovací schémata pro Afroameričany a bílé.

Ani na tomto zasedání Kennedy nepřesvědčil republikánského senátora a lékaře z Louisiany Billa Cassidyho, který zasedá jak ve finančním, tak zdravotním výboru. „Vaše minulost podkopávání důvěry ve vakcíny nepodloženými nebo zavádějícími argumenty mě znepokojuje,“ řekl Kennedymu. „Může 70letý muž, který strávil desetiletí kritikou očkování a který je finančně závislý na hledání problémů u vakcín, změnit své postoje a přístup nyní, když bude mít nejdůležitější pozici ovlivňující očkovací politiku ve Spojených státech?“ ptá se Cassidy, který chce ještě Kennedyho vyslechnout o víkendu.

Pokud by všichni demokraté ve finančním výboru spolu s Cassidym hlasovali proti Kennedymu, nominace by nemusela být posunuta k posouzení do Senátu. Pokud se tam dostane, bude Kennedy potřebovat podporu alespoň 50 senátorů.

V případě, že se Kennedy stane ministrem zdravotnictví a sociálních služeb, bude dohlížet na více než tři biliony dolarů výdajů na zdravotnictví, včetně Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv a agentur odpovědných za programy zdravotního pojištění Medicare a Medicaid.

Neblahé rodinné svědectví

Senátory před hlasováním pro Kennedyho v úterý varovala Caroline Kennedyová, sestřenice Roberta F. Kennedyho a dcera bývalého prezidenta Johna F. Kennedyho. Ta v dopise označila svého bratrance za predátora s tím, že jeho názory na zdravotnictví jsou nebezpečné.

„Bobby celý svůj život zkresluje, lže a podvádí,“ řekla Caroline Kennedyová ve videu na platformě X, kde přečetla svůj dopis adresovaný senátorům. Podle ní je její bratranec „závislý na pozornosti a moci“, dává pokrytecké rady, aby odrazoval rodiče od očkování vlastních dětí, přičemž se na své křížové výpravě proti očkování obohacuje.

Caroline Kennedyová ve svém dopise dále tvrdí, že RFK „silou své osobnosti“ v minulosti stáhl další členy rodiny do drogové závislosti, kterou sám trpěl. „Jeho sklep, garáž i pokoj na koleji byly středem dění, kde byly k dispozici drogy, a rád předváděl, jak dává do mixéru mláďata kuřat a myší, aby nakrmil své jestřáby. Často to byla perverzní scéna zoufalství a násilí,“ popsala Kennedyová. Sám RFK se ze závislosti na heroinu vymanil, ale jeho blízcí, které povzbudil k užívání návykových látek, dál „trpěli závislostí, nemocí a smrtí, zatímco Bobby pokračoval ve zkreslování, lhaní a podvádění“.

„Znám Bobbyho celý svůj život; vyrůstali jsme spolu,“ napsala Kennedyová. „Není žádným překvapením, že chová dravce jako domácí mazlíčky, protože sám je predátor.“

Podle Kennedyové nemá RFK lékařské, finanční nebo vládní zkušenosti, aby vedl ministerstvo zdravotnictví a sociálních služeb. Vědci a odborníci v oblasti zdravotní péče si podle ní zaslouží ministra, „který by se zavázal prosazovat špičkovou medicínu k záchraně životů, ne někoho, kdo odmítá pokroky, které jsme již udělali. Zaslouží si v čele klíčové agentury stabilního, morálního a etického člověka,“ napsala. „Zaslouží si někoho lepšího než Bobbyho Kennedyho – a my ostatní také.“ Bez ohledu na životy

Kennedy je neblaze proslulý zejména kvůli postoji k očkování. Tvrdí sice, že není jeho odpůrcem, ale pouze bojuje za jeho bezpečnost, nicméně (mimo jiné) šíří různými nezávislými studiemi opakovaně vyvrácené bludy o spojitosti očkování a autismu.

Samojská premiérka Fiame Naomi Mataʻafa nyní zkritizovala názory Roberta F. Kennedyho kvůli šíření dezinformací o vakcínách souvisejících se smrtelnou epidemií spalniček v roce 2019, která si v její zemi vyžádala životy nejméně 83 lidí, většinou dětí. K epidemii došlo čtyři měsíce poté, co zemi navštívil RFK.

V květnu 2021, tedy na vrcholu pandemie, kdy týdně v Americe umíraly na covid tisíce lidí, také Kennedy požádal federální úředníky, aby zrušili schválení všech vakcín proti koronaviru. Petice byla podána jménem neziskové organizace Children’s Health Defense, kterou Kennedy založil a vedl. Podle ní rizika vakcín převažují nad přínosy a očkování není potřeba, protože máme dostupnou léčbu včetně ivermektinu a hydroxychlorochinu, které byly již tehdy považovány za neúčinné. Později téhož roku Kennedy prohlásil, že vakcína proti covidu je „ta nesmrtelnější, jaká byla vynalezena“. O očkování proti obrně zase řekl, že „stála více životů, než zachránila“.

O nic méně kontroverzní není ani Kennedyho podíl na žalobách týkajících se očkování proti HPV u mladistvých. Dohoda s právnickou firmou Wisner Baum už vynesla Kennedymu za poslední dva roky více než 2,5 milionu dolarů. Tato částka je přitom o mnoho vyšší než asi 200 000 dolarů, které bere ministr zdravotnictví a sociálních služeb. Kennedy má nárok na 10 procent poplatků v případech, které společnosti doporučil. Podle některých žalob byly například rané studie vakcíny společnosti Merck „navrženy tak, aby zakryly identifikaci vážných následků, včetně těch s opožděným nástupem,“ ukazují soudní záznamy.

Podle domluvy si Kennedy může ponechat peníze v případech, o kterých etické oddělení ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb rozhodne, že se netýkají federální vlády. Podle expertů ovšem jakékoli kroky, které Kennedy podniká v souvislosti s firmou Merck, jedním z největších výrobců léků, mohou být motivovány jeho finančním zájmem.

Ohledně všech těchto kauz byl Kennedy dotazován v senátních výborech. Pokud by Senát potvrdil Kennedyho ministrem zdravotnictví a sociálních služeb, převzal by Kennedy dohled nad osmi miliardami dolarů v rámci programu Vakcíny pro děti a měl by pravomoc jmenovat nové členy do panelu, který bude vydávat doporučení ohledně vakcín. O tom, co všechno by Kennedy jako ministr mohl ovlivňovat, jsme informovali zde. To je také důvod, proč proti jeho dosazení na post ministra varují vědci a lékaři v čele s osmi desítkami nobelistů.

Na traktoru proti závislostem

Za zmínku na závěr stojí také Kennedyho nápady v oblasti léčby závislostí. V zemi, v níž došlo během jednoho roku k 90 tisícům úmrtí kvůli předávkování, se chystá prosazovat tzv. ozdravné farmy. Na nich by se „americké děti mohly znovu spojit s americkou půdou a naučit se disciplíně tvrdé práce“. Mají zde být zakázané mobilní telefony a lidé by zde mohli zůstat, jak dlouho by chtěli. Vedle těch, kdo se potýkají se závislostmi, by měly být farmy otevřeny i mladým lidem, kteří nechtějí užívat antidepresiva nebo léky na ADHD.

Inspiraci Kennedy čerpá ze dvou zařízení, ani jedno z nich ovšem nepovoluje užívání substituční léčby, nepracují na nich zdravotníci ani vyškolení terapeuti. První z nich je farma, kde vyjde pokoj měsíčně na 11 tisíc dolarů (cca 266 tisíc korun), a lidé se tu učí, jak se starat o dobytek, jezdit traktorem a opravovat stodoly; součástí terapie je i meditace a jóga.

Druhá se jmenuje Other Site Academy a její obyvatelé se zavazují, že zůstanou alespoň 30 měsíců. Pokoj, jídlo a skupinovou terapii mají zdarma, ovšem musí pracovat v podnicích, které akademie provozuje, včetně stavební či stěhovací firmy, skladu či secondhandu. Při nástupu nesmí zájemce užívat substituční léčbu ani antidepresiva. Přibližně polovina obyvatel se přihlásila na akademii jako alternativu k vězení. Pro některé byl ovšem denní režim tak přísný, že se raději rozhodli vrátit se za mříže.

I výkonný ředitel akademie Dave Durocher si odpykal čtyři tresty odnětí svobody za prodej drog a střelných zbraní a čelil 22 letům vězení, když se obrátil na terapeutickou komunitu, kde zůstal téměř devět let. Sám přiznává, že pravidla jsou přísná – žádné rvačky, pozitivní testy na drogy ani randění mezi obyvateli. „Je to kultura odpovědnosti, důvod, proč se lidé mohou změnit a stát se verzí sebe sama 2.0,“ myslí si Durocher.

Kennedy plánuje stovky takových farem zaplatit uvalením federální daně na marihuanu, kterou by chtěl plošně legalizovat a prodávat ve specializovaných prodejnách po celé zemi.

K dalším Kennedyho aktivitám patří také podpora pití nezpracovaného mléka (navzdory rizikům, na něž opakované zdravotní autority upozorňují, více zde) a naopak odpor proti fluorizaci vody. Kennedy je zastáncem konspiračních teorií, jako je tvrzení, že HIV nezpůsobuje AIDS, že pesticidy stojí za genderovou dysforií nebo že wi-fi vede k rakovině.

Celý článek zde:

Neolitické kráľovstvo

Časopis Quark

Archeológovia objavili v ruinách Wangzhuangu v strednej Číne hrobku, ktorá zrejme patrila prehistorickému kráľovi. Domnievajú sa, že celá lokalita mohla byť hlavným mestom prehistorického kráľovstva pochádzajúceho z neolitickej kultúry Dawenkou, ktorá existovala medzi rokmi 4000 až 2600 pred n. l.

Hrobka je dlhá 4,6 metra a široká asi 3,7 metra, čo ju radí medzi najväčšie z tohto obdobia. Vnútri sa nachádzalo približne 350 artefaktov vrátane 200 nefritových ozdôb, kostených nástrojov, zvieracích pozostatkov a 100 kusov keramiky. Prasačie čeľuste – najbežnejšie zvieracie kosti v hrobke – boli znakom bohatstva. Objav naznačuje, že ruiny Wangzhuangu nie sú obyčajnou osadou, ale hlavným mestom prehistorického kráľovstva, povedal archeológ Zhu Guanghua z Capital Normal University.

Neolitická kultúra Dawenkou vynikala vo výrobe keramiky a formovala rituálnu kultúru neskorších čínskych dynastií. Archeológovia odhalili celkovo 45 hrobiek tejto kultúry. Vyspelá keramika, kamenné nástroje a nefritové artefakty dokazujú deľbu práce a úroveň produktivity v danom období, dodáva archeológ Liu Haiwang. Bohatstvo pohrebných predmetov súvisí s veľkosťou hrobiek, čo naznačuje, že už vtedy vznikla jasná spoločenská hierarchia a triedne rozvrstvenie.

Celý článek zde:

Kurikulum umělé inteligence

AI dětem

Vzdělávací koncepce pro informatiku a rozvoj digitální kompetence v oblasti umělé inteligence na základních a středních školách

Umělá inteligence není bublina, která splaskne

Je to technologie, která proměňuje všechny oblasti našich životů obrovskou rychlostí. Přinese mnoho dobrého, ale také mnoho výzev. Pro jejich zvládnutí je třeba se kontinuálně vzdělávat.

Proto jsme se v AI dětem rozhodli vytvořit kurikulum umělé inteligence pro základní a střední školy. Jeho prostřednictvím poskytujeme srozumitelný návod, jak vzdělávat v oblasti AI ve všech předmětech pro žáky od 3. ročníku ZŠ až po střední školy.

Pojďme se v duchu konstruktivistické výuky dozvídat, jak umělá inteligence funguje, naučit se porozumět, co nám přináší do života a rozvíjet dovednosti s jejími aplikacemi.

AI dětem

Děti se učí jazyky ještě dřív, než vědci předpokládali, ukázala studie

Česká televize

Už ve věku pouhých čtyř měsíců se u dětí rozvíjí schopnost vnímat detaily jazyků. Vědci v nové studii popsali i mechanismus, jak se mladý lidský mozek učí vnímat odlišnost jednotlivých hlásek.

„Děti jsou jako malí detektivové, kteří neustále shromažďují stopy o okolním světě. Pokud jste si někdy všimli, že se na vás dítě při mluvení dívá, je to proto, že vnímá víc než jen zvuky – učí se totiž, jak vznikají,“ popisuje na webu The Conversation jazykovědkyně Eylem Altuntasová. Právě tomuto se věnoval její nový výzkum.

Lingvistka popsala, že tento proces začíná už v pouhých čtyřech měsících věku, což podle ní otřásá zažitým názorem, že se děti učí tyto vzorce až poté, co se „naladí“ na svůj rodný jazyk v době mezi šestým a dvanáctým měsícem věku. Vědkyně věří, že její objev nejenže pomůže lépe pochopit, jak si lidé osvojují svůj základní komunikační nástroj, ale pomůže i konkrétním lidem zlepšit život – jde hlavně o děti, u nichž hrozí vývojové opoždění řeči.

Mozek jako počítač

V době, kdy kojenec dosáhne prvních narozenin, má už sluch naladěný na svůj mateřský jazyk. Tento proces jazykovědci nazývají percepční ladění. Mozek během něj třídí zvuky, které kolem sebe zaznamenává a zaměřuje se pak na ty, které považuje za nejdůležitější.

V prvních šesti měsících života děti dokážou rozlišit i zvuky jazyků, které dosud nikdy neslyšely. Mohou například rozlišovat určité kontrasty hindštiny, které jsou pro anglicky mluvící dospělé náročné, nebo identifikovat jedinečné tóny v mandarínštině, i když vyrůstají v anglicky mluvící domácnosti. Dospělí to už nesvedou. „Tato neuvěřitelná schopnost netrvá věčně. Mezi šestým a dvanáctým měsícem se děti začínají specializovat na zvuky, které slyší nejčastěji. U samohlásek se toto dolaďování začíná projevovat přibližně v šesti měsících, zatímco u souhlásek až po deseti měsících,“ upřesňuje Altuntasová, jejíž studii vydal odborný časopis Developmental Science.

Děti tedy zpočátku vnímají všechny zvuky, ale tím, jak některé poslouchají od svých rodičů častěji, přichází o citlivost vůči těm, jež vnímají jen málo. Například Japonci tak nevidí rozdíl mezi hláskami R a L. Až doposud si vědci mysleli, že tento proces zužování je nutný k tomu, aby se děti mohly začít učit složitější jazykové dovednosti, jako je třeba rozdíl mezi znělými a neznělými hláskami.

„Naše studie ale ukázala, že děti už ve čtyřech měsících se učí, jak se hlásky fyzicky tvoří, a to dlouho předtím, než začne toto zužování,“ vysvětluje lingvistka.

Odezírají ze rtů

Podle ní je tento proces učení podobný tomu, jako když dospělý člověk poslouchá cizince, kterému nerozumí. Přesto může vědomě sledovat, jak se pohybují jeho rty a další části ústrojí, jež je zodpovědné za artikulaci. Čtyřměsíční děti dělají to stejné, ale nevědomě.

Vědci z Western Sydney University pod vedením Altuntasové to prokázali při experimentu s 34 dětmi ve věku od čtyř do šesti měsíců, s nímž rodiče souhlasili. Spočíval v pokusu se dvěma neexistujícími jazyky, které se od sebe lišily podobou některých souhlásek. Detaily jsou poměrně složité, zájemci je najdou přímo ve studii – výsledek ale ukázal, že děti se aktivně učí pravidla jazyků (i těch vymyšlených) a spojují si je s tím, co pozorují ve svém okolí.

„Zjednodušeně řečeno to znamená, že ve čtyřech měsících dokážou spojit body mezi zvukem a zrakem. Tato raná schopnost rozpoznat vzorce ve vytváření zvuků je základem pro pozdější učení jazyka. Jejich mozek jako by si už připravoval půdu pro vyslovení prvních slov,“ doplňuje Altuntasová.

Tento objev podle ní mění to, co si jazykovědci mysleli o učení se jazykům na začátku lidského života. Naznačuje, že děti začínají rozpoznávat vzorce již ve čtyřech měsících, tedy mnohem dříve, než začnou mezi šestým a dvanáctým měsícem věku vnímat specifické zvuky své mateřštiny.

Celý článek zde:

Viola Caminiti: Cesta italské vědkyně od prosecca k bioplastům

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Seznamte se s Violou Caminiti, inspirativní vědkyní bádající v oblasti životního prostředí, která se snaží proměnit odpad v příležitost. Viola miluje přírodu, a proto si vybrala studium environmentálních věd na Univerzitě Ca' Foscari v Benátkách. Rozhodla se, že bude měnit způsob, jakým přistupujeme k vedlejším průmyslovým produktům.

Její doktorský výzkum na Univerzitě v Padově se konkrétně zaměřuje na zhodnocování odpadů ze zemědělsko-potravinářského průmyslu, zejména z procesu výroby světoznámého vína prosecco. Viola přetváří tyto zbytky na biologicky odbouratelné plasty pomocí špičkové biotechnologie, čímž připravuje půdu pro udržitelnější budoucnost. V současnosti pokračuje v doktorském studiu a nedávno absolvovala stáž na Fakultě chemické Vysokého učení technického v Brně (FCH VUT) pod vedením Stanislava Obruči z Ústavu chemie potravin a biotechnologií. V rozhovoru se s námi podělila o svou cestu, výzvy, kterým čelila, i poznatky, které během stáže získala.

Celý článek zde:

Markéta Kocmanová: Zkoumám, jak se z lidí dělají zbraně

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Proč se některé skupiny společnosti radikalizují, a jiné nikoliv? Proč lidé podléhají informačním manipulacím a podrývají stabilitu jinak relativně fungujícího státu, ve kterém žijí? Odpovědi na tyto otázky hledá Markéta Kocmanová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy mezi konkrétními lidmi. Výsledky výzkumů pak mohou hrát zásadní roli při nastavování opatření pro bezpečnější život.

V červnu jste obhájila dizertační práci, ve které jste se zabývala neobvyklým tématem v bezpečnostních studiích – proč Romové odolávají radikalizaci. Co vás přivedlo k ústřední myšlence vašeho výzkumu?

Než jsem nastoupila na doktorát, narazila jsem na literaturu, která se týkala faktorů, jež vedou k džihádismu a radikalizaci muslimů v západních zemích. Tehdy mě napadlo, proč nemáme žádné romské teroristy, i když také trpí diskriminací, odcizením, sociálním vyloučením, stigmatizací či nedostatkem socioekonomických příležitostí, což jsou silné faktory, které vedou jednotlivce i skupiny k radikalizaci. Probírala jsem to s Emilem Aslanem z Katedry bezpečnostních studií FSV UK, kterého tato myšlenka velmi zaujala, a tak se v roce 2019 zrodilo téma mé dizertace.

Do bezpečnostních studií jste tímto přinesla docela převratný úhel pohledu na věc…

Výzkum v bezpečnostní oblasti se většinou soustředí na rizikové faktory a hrozby. Daleko menší pozornost se věnuje tomu, proč lidé „něco nedělají“, jaké jsou ochranné faktory. Až zhruba v posledních pěti letech se například v oblasti kriminologie, která je se studiem radikalizace propojená, začíná objevovat důraz na studium těchto faktorů. Proč je to důležité, si můžeme ukázat na příkladu střelce z Filozofické fakulty UK. Vycházím tedy jen z veřejně dostupných informací o něm, ale i v nich jsem viděla celou řadu rizikových faktorů, které se s jeho osobností pojily. Nikdo je ale dlouhodobě nebral v potaz, nikdo nevyhodnotil to, že je potřeba s tímto konkrétním člověkem nějak pracovat. Když ale budete vědět, co člověka proti radikalizaci chrání, budete také moci zavést účinná preventivní opatření, kterými vzniku rizikové situace můžete zabránit.

Váš výzkum vás nakonec dovedl až na Balkán.

Když jsem se rozhodla, že budu studovat to, proč se Romové neradikalizují, věděla jsem, že nejlepší výzkumná metoda bude sběr dat v terénu, že musím mluvit s lidmi. Dostala jsem se do romských komunit v Srbsku, na Slovensku, v České republice a částečně i ve Velké Británii. Po roce výzkumu jsem objevila malou skupinku Romů, kteří patřili do komunity válečných uprchlíků z Kosova, v Srbsku konvertovali k saláfismu a nakonec se radikalizovali, přidali se k Islámskému státu a odcestovali na Blízký východ. Trošku to nabouralo mou hypotézu o tom, že Romové se neradikalizují, ale toto byla skutečně malá a velmi specifická skupinka lidí. Při svém výzkumu jsem se dostala do romských muslimských i ortodoxních komunit a radikalizaci tam nikdo nepodléhal, i když v některých případech tam lidé žili v opravdu strašných podmínkách sociálního vyloučení.

Proč jsou tedy Romové tak odolní vůči radikalizaci?

Zajímali mě Romové jako skupina, nikoliv jednotlivci, i když jsem si vědomá různorodosti komunity. Na základě výzkumu jsem identifikovala pět faktorů, které je před radikalizací chrání. Nejsilnějším faktorem je to, co se do češtiny překládá jako „náležení“, tedy pocit že někam patří, že jsou členy komunity, která je přijímá, což je základní lidská potřeba. Mezi Romy funguje silná vnitroskupinová solidarita, jsou málokdy osamělí. Pocit, že je každý jednotlivec přijímaný a že jsou s ním ostatní členové komunity solidární, je naprosto zásadní. Je to ten nejdůležitější ochranný faktor, který, ať se podíváte na pachatele, jako byli masoví střelci z USA, Anders Breivik v Norsku nebo útočník z FF UK, necítili. Důležité je k tomu dodat, že předpoklad k tomu, že se jedinec bude radikalizovat, často vzniká už v raném dětství. Dalším faktorem, který Romy před radikalizací chrání, a který se opakovaně objevoval v rozhovorech s nimi, je jejich fragmentace a neschopnost sjednotit se k prosazování společného cíle, což oslabuje jejich takticko-operační a strategické schopnosti.

Třetí faktor je vyhýbání se konfliktu. Když eskaluje nějaká situace, Romové mají tendenci se konfliktu vyhýbat proto, aby neohrozili rodinu, která je pro ně zdrojem přežití. To se pojí také s tématem odpuštění. Tyto pocity a mechanismy známe z každodenního života. Když chceme s někým žít a pokračovat v tom, tak mu musíme umět i odpustit, pokud nám nějak ublíží. Pro Romy je primární motivací k odpuštění to, že nedokážou žít s nenávistí. V bezpečnostní politice je to, že začnu rozumět motivaci viníka, naprosto zásadní. Porozuměním a následnou omluvou se postupně s viníkem obnovují vztahy, až dojde k úplnému odpuštění a vztahy se vrátí do normálu. Jako přidružená členka jsem zapojená do výzkumu Arie Kruglanského na University of Maryland zaměřeném na dynamiku konfliktu mezi Izraelem a teroristy z Hamásu. Výsledky experimentálních studií, na kterých tým pracuje, ukazují, že lidé mají tendenci být daleko agresivnější, když nerozumí situaci nebo tomu, proč někdo něco udělal. Když to takto popíšu, zdá se to strašně jednoduché, ale má to obrovskou implikaci pro jakoukoliv bezpečnostní prevenci prostřednictvím strategické komunikace.

A další ochranné faktory jsou jaké?

Další jsem nazvala komplexní flexibilitou. Souvisí s emocemi, s adaptabilitou a vnímáním času. Romové jsou otevření, dávají najevo emoce, což má obrovský psychohygienický efekt. Když v sobě budete emoce dusit, může to mít fatální následky. Spojené je to i s tím, že Romové jinak prožívají čas, žijí více v přítomném okamžiku. Když spřádáte plány na teroristický útok nebo se chcete někomu pomstít, potřebuje to nějaký čas, aby nenávist a agrese zakořenily.

Posledním faktorem je adaptabilita, která souvisí se schopností přizpůsobit se situaci, a také kognitivní flexibilita, kdy si Romové například z náboženských ideologií vybírají to, co vyhovuje potřebám jejich kultury, a nepodléhají tak dogmatismu.

Jak přenést faktory, které chrání romskou komunitu, i na jiné skupiny lidí?

To je otázka za milion dolarů. Faktory, které jsem identifikovala, jsou omezeně v nějaké míře už aplikované. Přenést úplně se ale nedají. Je to ovlivněné socioekonomickým systémem pozdně-konzumního kapitalismu. Už poměrně dávné výzkumy ukazují, že tento systém narušuje společenskou soudržnost a nutí lidi chovat se jako trh, tedy kompetitivně. Pro bezpečnost tento vysoce individualizovaný systém není ideální.

Na místní úrovni se ale něco dělat dá. A dá se něco udělat i na školách. Ideálně už v těch mateřských by měla být zavedena sociální a osobnostní výchova, kterou by vyučovali profesionální učitelé se sebezkušenostním výcvikem. Měli by děti učit, jak fungovat v komunitě a jak pracovat s emocemi. Z osobnostní nezralosti totiž pramení veškeré zlo. Je hezké hlásat, že budete podporovat rodiny, dostat se ale musíte až ke kvalitě vztahů v rodinách. Lidé se nejdřív musejí naučit pracovat sami se sebou, na svém vlastním růstu, aby mohli vytvářet zdravé prostředí pro další generace, které nebudou tak zatížené traumatickými rodinnými vztahy.

V tomto směru by se mělo angažovat i ministerstvo obrany. Myslím, že by mělo podpořit navýšení kapacit psychologů i psychiatrů. Samozřejmě je potřeba mít armádu skvěle vybavenou moderními a spolehlivými zbraněmi, ale investovat musíte i do lidí, protože informační válka je opřená o využívání lidí. Člověk je tím nejcennějším, co každá země má, ale zároveň je to její nejslabší článek. Systém péče o duševní zdraví je z hlediska informační obrany kritickou infrastrukturou už nyní.

Výsledky výzkumu jste využila už i v konkrétní situaci, kdy jste se obrátila na vládní zmocněnkyni pro záležitosti romské menšiny Lucii Fukovou, i na ministerstvo vnitra, a aktivně se zapojila do deeskalace napětí mezi Romy a Ukrajinci. K němu došlo loni po incidentu v Brně, při němž na následky pobodání zemřel mladý Rom. Ukrajinský občan byl pak souzen za zabití a ublížení na zdraví, obvinění byl později zproštěn. Než k rozsudku ale došlo, napětí přiživované i diskuzemi na sociálních sítích mezi komunitami rostlo…

Díky svému výzkumu jsem viděla naprosto konkrétní kroky, které je třeba učinit, aby se násilí nestupňovalo. Potenciál pro eskalaci násilí byl v tomto případě obrovský. Hrozilo, že se to zvrhne v etnický konflikt většího rozsahu, do kterého se pak můžou zapojit extremističtěji orientované skupiny. Dá se předpokládat, že do rozdmýchání konfliktu zasahoval vliv cizích mocností, mohlo se to vyvinout směrem, který by společnost uvedl do chaosu a násilí. Tehdy už se také začala rodit myšlenka na náš nový výzkumný záměr.

V červenci jste uspěla se svou Laboratoří pro kognitivní bezpečnost v univerzitní soutěži Primus pro perspektivní vědce a vědkyně.

Když se tady začali někteří Romové mobilizovat k násilí, říkala jsem si, že v tom možná hrají roli ještě další vlivy, jako například nepřátelské operace. Zajímá mě, proč lidé podléhají informačním manipulacím. Chtěla bych proto propojit oblast informačního válčení s radikalizací a identifikovat faktory, které člověka vůči těmto fenoménům činí odolného. Je to velká výzva. Chci zmapovat terén, a to nejen v České republice a na Slovensku, zajímá mě opět například Balkán, který je laboratoří vlivu.

Chci jít zase za lidmi. Chci hledat příčiny toho, co člověka vede k tomu jít proti vlastnímu státu, proč se nechává nějakým způsobem zmanipulovat. Zajímá mě, jak se využívají slabiny lidí a jak se pracuje v informačních kampaních s pravdou, kdy se nevyužívají lži, ale pravda, která se jen nějakým způsobem nasměruje, aby ťala do živého. Chci popsat to, jak se z lidí dělají zbraně. Říkám tomu efekt kulečníkové koule, to znamená, že se do něčeho jen lehce cvrnkne, což uvede do pohybu něco absolutně nepředvídatelného a může to mít šílené bezpečnostní konsekvence.

Chci opět hledat faktory odolnosti. V době krizí, jako byly střelba na FF UK nebo zářijové povodně, je vidět, že naše společnost má obrovský potenciál a dokáže se semknout. Na druhou stranu jsou ve společnosti lidé, kteří jsou proti systému a klidně by ho celý pohřbili, protože se cítí odstrčení. A nesouvisí to se socioekonomickým statusem ani se vzděláním. Loajalita občanů vůči státu by neměla být bezbřehá. Člověk má protestovat, aby se stát posouval. Neměl by se ale dostat až do fáze, kdy vlastní stát poškozuje, třebaže se svých práv může domoci i bez podrývání národní bezpečnosti.

Studia radikalizace je strašně široký interdisciplinární a fascinující obor, který miluji, zároveň je to ale hrozně temné, když vidíte, kolik by toho bylo třeba dělat. Co mě nejvíc zneklidňuje, a o čem mluví například i ředitel Bezpečnostní informační služby, je to, že jsme skutečně v nejhorší bezpečnostní situaci od konce druhé světové války. A i když tehdy ještě neexistovala studia radikalizace tak, jak se zformovala po 11. září 2001, už několik let si říkám, že z pohledu mého oboru společnost před vypuknutím války musela vypadat tak, jak vypadá i teď.

• Autorka: Helena Zdráhalová
• Zdroj: Univerzita Karlova
• Článek vyšel v on-line magazínu Univerzity Karlovy Forum

Markéta Kocmanová je absolventkou Fakulty sociálních věd UK, kde obhájila dizertaci s názvem Why the Romani Make no Terrorists a kterou nyní připravuje k vydání. Zabývá se teoretickými aspekty radikalizace i praktickými opatřeními v této oblasti v evropských i mimoevropských zemích. Díky získání Fulbrightova stipendia pobývala na University of Maryland v USA, kde se zapojila do výzkumného týmu sociálního psychologa Arie W. Kruglanského, který se věnuje studiu terorismu. V současné době působí na Institutu politologických studií FSV UK a pracuje na svém projektu Laboratoř pro kognitivní bezpečnost, se kterým uspěla v soutěži UK Primus. V září získala Cenu vlády za mimořádné výsledky ve vědě a výzkumu.

Celý článek zde:

Falešné potvrzení o platbě: podvodníci zkouší nový trik, na který snadno naletíte

CHIP.cz

Podvody na inzertních portálech, jako je Bazoš nebo Facebook Marketplace, nepolevují ani v novém roce 2025. Kromě klasických triků „nejsem doma, zboží vyzvedne kurýr“ jsme však narazili i na celkem neokoukaný typ podvodu s falešným potvrzením o platbě.

Možná jste se s podobným podvodem setkali i vy. Na inzertní platformě nabízíte starou nepotřebnou elektroniku, oblečení, domácí potřeby nebo starožitnosti. Na nabídku se vám ozve zájemce, hovoří dobrou češtinou, má i věrohodný profil na Facebooku či jiné sociální síti.

Domluvíte se na ceně a odeslání zboží přes některou z kurýrních služeb, které nabízí dobírku. Právě placení až po převzetí vždy doporučujeme, protože prodejce i nakupující má tak určitou jistotu, že nebude podveden.

Sympatický zájemce o vaše zboží však navrhne, že pokud mu pošlete fotografii balíčku, klidně uhradí celou částku rovnou na účet. To zní lákavě, důvěřivý uživatel tak svolí. Nakupující, ze kterého se rychle vyklube podvodník, na nic nečeká a hlásí „zaplaceno“, což doloží potvrzením o provedení transakce od své banky.

Tady byste ale měli zpozornit a ono potvrzení si bedlivě prostudovat. Na první pohled totiž vypadá velmi věrohodně, jméno i příjmení, číslo účtu, částka, vše sedí. Přesto jde o podvod.

Celý článek zde:

DNA je velmi stabilní molekula, vydrží hodně. Virus se intenzivním zářením zničí, popisuje laserová vědkyně

Český rozhlas

Specializací vědkyně Evy Klimešové je atomová, molekulová a optická fyzika (AMO), která studuje interakce mezi hmotami nebo mezi hmotou a světlem. V laserovém centru Eli Beamlines v Dolních Břežanech se věnuje experimentům s vědci z celého světa a má jedinečnou příležitost podílet se na pestré škále vědeckých projektů. Jak můžou výsledky pokusů v laserovém centru ovlivnit život běžných lidí?

Vy tady v těchto dnech děláte tzv. uživatelský experiment. Není ale jen váš, je i vašeho zahraničního kolegy. O co se jedná?

Máme tady uživatele z Británie a hlavním tématem experimentu je astrochemie, což znamená, že zkoumáme molekuly, které se nacházejí ve vesmíru, v mezihvězdném nebo meziplanetárním prostoru.

Tyto molekuly jsou pořád ozařovány extrémním ultrafialovým zářením ze Slunce, z hvězd, před kterým jsme chráněni, protože máme atmosféru, ale ve vesmíru je toho záření o hodně víc.

A my u nás v laboratoři vytváříme podobné podmínky, jako jsou ve vesmíru. Používáme k tomu extrémní ultrafialové záření, které je řízeno intenzivním laserem, a zkoumáme osud těch molekul po ozáření a procesy, které se v nich dějí. Může to souviset i se vznikem života nebo tedy biomolekul.

Teď se hodně po inaugurační řeči Donalda Trumpa mluví o cestě na Mars, o tom, za jak dlouho se jako lidé dostaneme na Mars. Je to třeba něco, co může pomoci odhalit, co se s lidským tělem děje ve chvíli, kdy na nás působí kosmické záření? Může to třeba právě tento způsob výzkumu pomoct odhalit?

Velice vzdáleně. Jak jsem říkala, zkoumáme jednotlivé molekuly, a ne celé organismy nebo celé tělo. Ono to souvisí s tím, co dělají molekuly, když jsou ozářené, ale od našeho výzkumu k tomu, abychom řekli, co se stane s lidským tělem, je ještě docela daleko.

Ale víte třeba, jaká molekula je velice stabilní při ozáření ultrafialovým zářením?

To absolutně netuším.

DNA. Je to velice stabilní molekula. Vydrží toho hodně.

Celý článek zde:

10-10-10

Časopis Quark

Desať rozhovorov s desiatimi vedcami z desiatich vedných odborov naznačuje, kam smeruje vývoj a výskum v jednotlivých oblastiach a že ani vo vede nie je všetko čierno-biele. Poznanie nikdy nebolo prekliatím, vždy obohacuje, zaznieva v knihe. Pri využívaní objavov a technológií je kľúčová naša ľudská zodpovednosť a morálka. Len na nás záleží, ako dopadne hra, ktorú hráme, hovoria vedci.

O konšpiračných teóriách sa veľa hovorí. Znamená to, že sa trend zhoršuje?

Americkí výskumníci Joseph Uscinski a Joseph Parent robili zaujímavý výskum, v ktorom hľadali odpoveď na otázku, či sú konšpiračné teórie novodobý fenomén, ktorý súvisí s nástupom sociálnych sietí. Situácia predtým sa však ťažko meria, preto sa rozhodli analyzovať listy čitateľov v amerických denníkoch (New York Times a Chicago Tribune) medzi rokmi 1890 a 2010 a hľadať v nich konšpiratívne naratívy. Ukázalo sa, že trend je stabilný a konšpiračné teórie tu s nami boli vždy. Ak sa vyskytujú častejšie, súvisí to skôr so spoločenskou situáciou, akou bola napríklad studená vojna.

V boji s konšpiráciami padajú niekedy silné slová na oboch stranách, platformy na odhaľovanie hoaxov nesú pomerne pejoratívne názvy ako blbeconline a podobne. Nepálime tým mosty medzi sebou? Čo spôsobuje takáto komunikácia z pohľadu psychologičky?

Takáto komunikácia vedie k eskalácii a verbálnemu násiliu. Ako psychologička si myslím, že treba pristupovať k téme vecne a veľmi dôležitá je empatia. Najskôr musíme pochopiť, prečo má človek práve to svoje presvedčenie, akú potrebu si tým napĺňa. Pri pohľade zvonku môže jeho postoj vyzerať iracionálne, no v skutočnosti si ním človek plní potrebu zmyslu, potrebu niekam emočne či sociálne patriť a mať spoločné hodnoty s podobne zmýšľajúcimi ľuďmi. Ľudia nie sú ochotní meniť svoje presvedčenia len na základe racionálnych argumentov a to často podceňujeme. Aby sme s nimi mohli diskutovať, musíme poznať, čo im ich presvedčenie prináša, byť k nim empatickí. To otvára komunikačné dvere, ale zároveň to neznamená, že s nimi musíme súhlasiť.

Páči sa mi v tejto súvislosti pojem intelektuálna skromnosť, teda schopnosť pripustiť si, že sa môžem mýliť. Často totiž od vedy očakávame, že dá definitívne odpovede na naše otázky. No všetko poznanie je dočasné, a to, čo vieme, sa naďalej zdokonaľuje. S väčšou či menšou pravdepodobnosťou by sme mali rátať s tým, že ktorákoľvek teória môže byť nahradená lepšou a presnejšou. V tomto duchu musíme pristupovať ku komunikácii s väčšou vzájomnou zvedavosťou, s rešpektom, s vedomím, že nik z nás nie je neomylný.

Intelektuálna skromnosť je výborný pojem. Vymedzovanie sa jednej skupiny voči druhej akoby niekedy zastavilo diskusiu o reálnych rizikách.

Problém konšpiračných teórií nie je v tom, že im ľudia uveria, ale práve v tom, že zasievajú neistotu a ľudia v konečnom dôsledku rezignujú na snahu overovať si veci a rozmýšľať nad nimi. Mávnu rukou, že skutočnú pravdu sa ani tak nikdy nedozvedia, že netreba veriť nikomu a ničomu. A v spoločnosti víťazia bezmocnosť a relativizmus.

Cieľom trollích fariem často nemusí byť rozšírenie nejakej konkrétnej konšpiračnej teórie a presvedčenie ľudí o jej pravdivosti, ale zahlcovanie priestoru tak, aby sme nediskutovali o skutočnej podstate, aby ľudia boli znechutení, a teda aj ľahšie manipulovateľní. Videli ste film Vrtieť psom? Rozprával príbeh o tom, ako v snahe odpútať pozornosť ľudí od jedného škandálu bol vytvorený zástupný problém, ktorý ako dym zahalil reálne fakty. Bola to fikcia, no myslím si, že takéto scenáre sa do istej miery môžu diať aj v súčasnosti.

Hovorili sme o tom, že konšpiračné teórie tu vždy boli, no v súčasnosti im pomáhajú sociálne siete. Ako vidíte vývoj v horizonte desiatich rokov? Budú konšpiračné teórie a nedôvera v našej časti Európy čoraz silnejšie? Budeme sa radikalizovať a prestaneme sa počúvať?

Bojujú vo mne dva scenáre – na jednej strane som optimistka a verím v silu ľudskej vynaliezavosti. Už neraz sa stalo, že keď sme si to ako ľudia pokazili, prišli sme aj na spôsob, ako situáciu vyriešiť, hoci niekedy pomerne neskoro. Obávam sa však, že nás čakajú výzvy na hranici toho, čo vieme riešiť, a nemyslím teraz na konšpiračné teórie ale skôr na klimatickú krízu.

Na druhej strane viem, že musíme zlepšovať vzdelávanie. No keď sa pozriem na momentálnu situáciu na Slovensku, mám pochybnosti, či sme schopní splniť aj túto výzvu. Počúvame o dôležitosti podpory kritického myslenia, o tom, že žiaci a školy sú na prvom mieste, ale vidíme, že to tak nie je. Prieskumy hovoria, že ani učitelia nemajú často dostatočne rozvinuté kritické myslenie alebo nevedia, ako ho u žiakov zvyšovať. Vnímam však snahu zdola zlepšovať veci – či už konkrétnych učiteľov alebo organizácií, ktoré prinášajú učiteľom podporné materiály, alebo aj vedcov, ktorým záleží na zážitkovom vzdelávaní (napr. All4Science, o. z.). Týchto jednotlivcov by sme mali podporiť a zosieťovať.

Úryvok z rozhovoru s doc. PaedDr. Vladimírou Kurincovou Čavojovou, PhD., z knihy, ktorá vyšla v Centre vedecko-technických informácií SR v roku 2021.

Knihu v elektronickej verzii nájdete na vedanadosah.cvtisr.sk/publikacie/10-10-10/.

Celý článek zde:

Informační gramotnost jako branná povinnost budoucnosti? Ne tak podle MŠMT

Médium.cz

Nové rámcové vzdělávací programy, které ministr prezentuje jako největší změnu ve školství za posledních dvacet let, se zdají být hazardem s národní bezpečností. Článek

Ještě v červenci loňského roku uvedl Otakar Foltýn v rozhovoru pro Radižurnál, že brannou povinností budoucnosti je informační gramotnost. O nutnosti disponování schopnostmi správně vyhodnocovat relevanci informací v zahlceném informačním prostoru, o posilování rezilience vůči manipulativním sdělením v médiích, včetně sociálních sítí atd. můžeme v době otevřené hybridní války slýchat prakticky denně.

V takové situaci by mohl člověk předpokládat, že když se upravují hlavní kurikulární dokumenty, tzv. rámcové vzdělávací programy (RVP), budou právě tyto gramotnosti posilovány. Vypadá to však, že ministerstvo školství si to nemyslí. Ba co více, upravilo tyto hlavní vzdělávací dokumenty tak, že hrozí poměrně zásadní redukce učiva spadajícího pod tzv. mediální či informační gramotnost, v horším případě jeho zánik. Než se podíváme, jak vypadají revidované dokumenty, podle kterých se budou znalosti a dovednosti související s mediální gramotností v následujících letech na školách vyučovat, vraťme se o pár let zpět, kdy se s jejich přípravou začalo.

V předchozích rámcových vzdělávacích programech byla mediální výchova definovaná jako tzv. průřezové téma. Tedy téma, které by se mělo začlenit do ostatních předmětů, které s tímto tématem souvisí. A jelikož mediální studia dnes z pohledu klasifikace věd patří mezi multioborové disciplíny, měly to být primárně předměty jako český jazyk a literatura, výchova k občanství, dějepis, ale samozřejmě také předměty související s počítačovou – digitální gramotností. V době vzniku ještě stále platných RVP, potřebu těchto gramotností zdůrazňovali hlavně odborníci z oboru mediálních věd, či bezpečnostních studií. Společenská poptávka nebyla zdaleka tak silná a odpovídala poměrně poklidné společensko-politické situaci. To reflektovala i edukační realita v této oblasti. Na pedagogických fakultách nebyli odborníci v tomto oboru připravováni a stávající pedagogové byli ve většina případů rádi, že stíhají naplňovat požadavky jejich nativních aprobací. V lepším případě tak byla na školách výuka mediálních témat naplňována v podobně různých přednášek a školení, které realizovaly různé neziskové organizace. O těch pár školách, kde nadšení, většinou mladí pedagogové, investovali svůj čas do vzdělávání se v této oblasti a zároveň získali podporu od vedení, aby zvládli začlenit toto učivo do svých nativních předmětů, nemá smysl vzhledem k obecnému dopadu na celkovou vzdělanost, hovořit. (O to více by se o nich ale mělo hovořit jako o příkladech dobré praxe.)

Politická a společenská situace se však začala zásadně měnit. Anexe Krymu, pandemie covidu, ruská invaze na Ukrajinu atd. atd. Do této doby se začala rodit největší změna kurikula za posledních 20 let.

Předpokládalo se, že mediální výchova zůstane buď stále průřezovým tématem (průřezové téma znamená, že se nejedná o konkrétní předmět, ale téma by mělo být začleněno do ostatních předmětů), ale bude lépe, čitelněji a výrazněji v metodických materiálech začleněna do závazných požadavků anebo vznikne nový samostatný předmět. K překvapení mnohých se nestalo ani jedno a mediální výchova dokonce zmizela jako samostatné průřezové téma.

Dílčí dovednosti a znalosti z mediální gramotnosti byly v lepším případě rozptýleny do ostatních vzdělávacích oblastí, které jsou součástí jednotlivých gramotností a kompetencí, které následně budou školy promítat do jednotlivých předmětů. V horším případě pak zmizely zcela. RVP pro základní školství definují osm klíčových kompetencí a dvě klíčové gramotnosti. Pomineme-li, že jejich vzájemný vztah je někdy matoucí (gramotnosti jsou nadřazené kompetencím, které tvoří základ pro jejich rozvoj, požadované výstupy se různě kříží atd.), v oblasti mediálních témat je třeba vyvinout značné úsilí k jejich nalezení. Jedním ze způsobů, jak dohledat a definovat konkrétní fragmenty dovedností a znalostí souvisejících s touto klíčovou gramotností, je přes definice očekávaných výsledků učení. Chápu, že teď se mohl čtenář zcela ztratit, proto přikládám následující infografiku, ze které by měl být tento systém čitelnější. Zvýrazněné jsou ty požadované cíle, které se týkají mediální gramotnosti. Výčet dalších cílů je ilustrační a není úplný.

Celý článek zde

AI služba DeepSeek sleduje každé stisknutí kláves a vše odesílá do Číny, varují expterti

inSmart.cz

Cokoliv do DeepSeeku napíšete, cokoliv do čínské AI nahrajete i všechny vygenerované výstupy – to všechno může služba použít. A k čemu jí to bude? K libovolným účelům. Nejčastěji k dalšímu učení své AI. Čeho se bojí experti na kybernetickou bezpečnost?

Umělá inteligence od DeepSeek způsobila pořádný poprask. Nový LLM chatbot, který kombinuje pokročilé AI schopnosti s bezplatným přístupem, směle konkuruje i takovým gigantům, jako jsou ChatGPT či Claude. Oficiální aplikace se během několika dní po zveřejnění vyšplhala na první příčky žebříčků stahování v obchodech App Store a Google Play. Odborníkům však vadí nejen čínský původ, ale především způsob nakládání s daty uživatelů.

Celý článek zde:

Jak si vyrobit šaty ze zkvašeného čaje. Stačí troška cukru a o zbytek se už postarají bakterie

ŽIVĚ.cz

Představte si budoucnost, ve které si vypěstujete vlastní oblečení podobně jako když si doma připravujete fermentovaný nápoj známý pod označením kombucha. Zní to jako sci-fi? Nikoli – vědci skutečně už několik let intenzivně zkoumají možnosti výroby textilií z bakteriální celulózy. To je přírodní materiál, který vzniká při kvašení oslazeného čaje pomocí speciální kultury mikroorganismů.

Proces je překvapivě jednoduchý – do nádoby s oslazeným čajem se přidá takzvaná SCOBY (symbiotická kultura bakterií a kvasinek), která na hladině vytvoří biofilm. Ten se postupně mění v pevnou vrstvu připomínající kůži nebo textilii. Zajímavé je, že tento materiál je asi desetkrát pevnější než bavlna, je zcela přírodní, netoxický a plně biodegradovatelný.

Výroba tradičních textilií má značný dopad na životní prostředí. Například na výrobu jednoho kilogramu bavlny je potřeba 8000 až 22 000 litrů vody. Syntetické materiály jako polyester zase vznikají z ropy a při praní uvolňují mikroplasty. Bakteriální celulóza by mohla být možným řešením těchto problémů.

Celý článek zde:

Pauliho vylučovací princip slaví 100 let

Sciencemag.cz

Žádné dva fermiony nemohou být současně ve stejném kvantovém stavu. Vylučovací princip, formulovaný rakouským fyzikem Wolfgangem Paulim, odstartoval před 100 lety rozmach kvantové mechaniky a kromě jiného poskytl i teoretický základ pro uspořádání prvků periodické tabulky.

Wolfgang Pauli se narodil ve Vídni 25. dubna 1900. Jeho otec, lékař přednášející na vídeňské univerzitě, pocházel z pražské židovské rodiny. Kmotrem čerstvě narozeného Pauliho se stal uznávaný fyzik česko-německého původu Ernst Mach. Tím jako by byl sám Pauli předurčen k velkým úspěchům na poli fyziky. Rok 1900 byl pro kvantovou fyziku rozhodující nejen díky narození Pauliho, ale taky tím, že ve stejném roce Max Planck poprvé představil teorii kvantování. Německý fyzik a filozof v ní navrhl, že energie se nešíří spojitě, ale v násobcích tzv. kvant – nejmenšího nedělitelného množství energie.

Pauli již v dětství vykazoval známky geniality. Při vyučování se ve třídě nudil, a tak si ve volných chvílích četl Einsteinovy práce o relativitě. Už ve 20 letech, tedy v době, kdy byl studentem Arnolda Sommerfelda na mnichovské univerzitě, publikoval své první vědecké práce. Mimo jiné napsal i encyklopedický článek shrnující dosavadní poznatky o relativitě, kterým upoutal pozornost mnohých teoretických fyziků včetně Alberta Einsteina. Zajímavostí je, že když se Pauli seznámil tehdejšími poznatky kvantové mechaniky, nepovažoval teorii za relevantní pro budoucí vývoj fyziky.

Pauliho genialita byla možná příčinou mnoha z jeho nepříjemných vlastností. Pauli například ráno velmi dlouho spal a málokdy se na přednáškách objevil před polednem. Byl také velmi kritický ke svým méně úspěšným kolegům, o jejichž pracích se bez okolků vyjadřoval ve smyslu, že se nedají považovat ani za špatné. Pauliho nadání pro teoretickou fyziku bylo vyváženo neschopností v oboru fyziky experimentální. Byl velmi nešikovný a říkalo se, že pouhá jeho přítomnost v blízkosti laboratoře přináší experimentům zkázu.

Wolfgang Pauli obdržel doktorát v roce 1921, ve věku pouhých 21 let. Poté strávil nějaký čas v Göttingenu a v Kodani, aby v roce 1923 přijal pozici na univerzitě v Hamburku. První Pauliho přednášky se věnovaly periodické tabulce prvků, kterou považoval za neuspokojivou. Chybělo totiž pochopení struktury atomového obalu, a tedy i vysvětlení uspořádání prvků do periodické tabulky. Dánský fyzik Niels Bohr navrhl v roce 1913, že elektrony v obalu atomu mohou obsadit pouze určité kvantové orbitaly, ale stále neexistovalo vysvětlení, proč elektrony v atomu nezaplňují orbitaly postupně od stavů s nejnižší energií. Pauli zároveň pracoval na teorii popisující anomální Zeemanův jev a byl přesvědčen, že je mezi oběma problémy nějaká souvislost.

Koncem roku 1924 navrhl Pauli přidání čtvrtého kvantového čísla k tehdy již existujícím třem – hlavnímu, vedlejšímu a magnetickému. Všechna dříve známá kvantová čísla popisují kvantový stav elektronu, vztahují se k jeho pohybu kolem jádra. Mají tedy fyzikální smysl. Pauli své nové kvantové číslo nazval dvojhodností nepopsatelnou klasicky. A krátce nato, v lednu 1925, představil svůj vylučovací princip. Ten uvádí, že žádné dva elektrony v atomu nemohou obsadit stav se stejnými hodnotami čtyř kvantových čísel. Každý elektron musí být v jedinečném stavu a dvě stejné hodnoty všech kvantových čísel jsou vyloučeny.

Pauliho čtvrté kvantové číslo sice fungovalo, vysvětlilo princip obsazování atomových orbitalů, ale nemělo fyzikální význam. Pauli sám nedokázal podat logické vysvětlení vylučovacího princip a ani jej odvodit z jiných zákonů kvantové mechaniky. Až později, v roce 1925, interpretovali Samuel Goudsmit a George Uhlenbeck Pauliho čtvrté kvantové číslo jako spin elektronu. Pauliho vylučovací princip tedy nejen vysvětluje strukturu periodické tabulky, ale je i zásadní pro vysvětlení dalších vlastností hmoty. Původně byl vylučovací princip použit jen pro elektrony v atomech, ale Pauliho teorie je aplikovatelná na jakýkoliv systém fermionů – částice se spinem ½.

Pauliho vylučovací princip odstartoval rozmach kvantové mechaniky, ke kterému došlo v následujících letech – Heisenberg představil svou maticovou formulaci a Schrödinger přišel s vlnovou mechanikou. Ta je založena na de Broglieho myšlence, že hmota může mít i vlnové vlastnosti. Wolfgang Pauli se v roce 1928 přestěhoval do Curychu. O tři roky později navrhl existenci nové částice, dnes dobře známého neutrina, jako řešení zdánlivé absence zachování energie při rozpadu beta.

Během druhé světové války Pauli pobýval v USA, odkud se v roce 1945 vrátil zpět do Curychu. Ve Spojených státech se stal profesorem teoretické fyziky v Princetonu a na rozdíl od mnohých svých kolegů odmítl spolupráci na projektu Manhattan, jehož cílem bylo sestrojení jaderné bomby. Po návratu do Evropy a mnoha výzkumných úspěších strávil velkou část svých pozdějších let přemýšlením o historii a filozofii vědy.

Pauli vždy trval na jasném a koherentním vysvětlení fyzikálních jevů. Toho se snažil dosáhnout ve svých pracích a stejně tak to vyžadoval i od svých spolupracovníků. Paulimu šlo nejen o intuitivní pochopení experimentu, ale i o rigorózní matematické schéma. Max Born jednou o Paulim poznamenal: „Věděl jsem, že je to génius, srovnatelný pouze s Einsteinem. Ale byl to zcela jiný typ člověka, který podle mého názoru nedosáhl Einsteinovy velikosti.“ Fyzikální přínos Wolfganga Pauliho ovšem nezůstal bez povšimnutí. Za objev vylučovacího principu obdržel v roce 1945 Nobelovu cenu za fyziku. Do konce svého života se věnoval pedagogické práci a spolupracoval také na založení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN). Wolfgang Pauli zemřel 15. prosince 1958 na rakovinu slinivky.

Autorka: Iveta Zatočilová

původně publikováno na Matfyz.cz

Nizozemci vynalezli wi-fi, bluetooth i mikroskop, v inovacích jsou evropskými lídry

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Nizozemsko se dlouhodobě řadí mezi největší evropské inovátory. Země je mezinárodně známá svou otevřenou kulturou a důrazem na podnikání a inovace, které vytvořily živý a spolupracující startupový ekosystém. Jako vynálezci Wi-Fi, Bluetooth nebo mikroskopu jsou Nizozemci ranými adaptéry pro technologie, inovace a vzkvétající startupová scéna má za následek každoročně velké množství patentů.

Nizozemští vynálezci a výzkumníci patří mezi nejaktivnější přihlašovatele patentů u Evropského patentového úřadu (EPO). Podle údajů EPO má Nizozemsko jako evropské centrum výzkumu a vývoje různých velkých nadnárodních společností druhý nejvyšší počet patentových přihlášek na milion obyvatel v Evropě.

Nizozemsko figuruje tradičně velmi vysoko v mezinárodním srovnání výsledků vědy, výzkumu a inovací, a to jak z pohledu celkového postavení zemí, národních vědeckých systémů nebo jednotlivých univerzit. Evropská komise například každoročně zveřejňuje žebříček European Innovation Scoreboard, v jehož rámci se Nizozemsko od roku 2016 pravidelně umísťuje mezi nejlepšími pěti zeměmi EU, v roce 2024 například obsadilo 4. místo za Dánskem, Švédskem a Finskem.

Výrazná role soukromého sektoru

Aktivity v oblasti výzkumu a vývoje provádějí v Nizozemsku různé typy organizací (soukromé společnosti, výzkumné ústavy, univerzity), financování probíhá taktéž z několika zdrojů. V roce 2022 bylo vynaloženo na výzkum a vývoj v zemi celkem více než 21,5 miliardy eur. Soukromý sektor je přitom s více než dvoutřetinovým podílem největším sponzorem a také největším exportérem výsledků vědeckého výzkumu a vývoje, nizozemský veřejný sektor se pak na financování výzkumu podílí zhruba jednou třetinou. Nizozemští vědci navíc dostávají peníze z evropských fondů (například evropské výzkumné programy) a také od soukromých neziskových organizací.

Gestorským vládním resortem pro vědu, výzkum a inovace je Ministerstvo školství, kultury a vědy. To přímo řídí Nizozemskou radu pro vědu a výzkum (NWO), která je hlavní programovou i grantovou organizací výzkumu v zemi. NWO funguje na základě schválené národní vědecké politiky nazvané Dutch Research Agenda, kterou dále rozpracovává v dílčí rozvojové dokumenty, jako je například aktuální tříletá strategie NWO strategy 2023-2026. Poradním orgánem vlády je pak vědecká rada AWTI – Advisory council for science, technology and innovation, složená z významných nizozemských vědců a akademiků.

Pokud jde o počet výzkumných ústavů v zemi, pod NWO patří 16 výzkumných ústavů, nizozemská Královská akademie věd (KNAW) pak spravuje dalších 12 tematicky specializovaných výzkumných ústavů. Ministerstvu zdravotnictví, sociálních věcí a sportu podléhá na tato témata zaměřený Institut veřejného zdraví a životního prostředí (RIVM) a celosvětově uznávaný zemědělsko-potravinářský výzkum je prováděn ve výzkumném ústavu Wageningen University & Research při zemědělské univerzitě ve Wageningenu.

Celý článek zde:

Mluvíme s mikroby – vědci, kteří bojují s následky podvýživy u dětí

Akademie věd České republiky

Podvýživa je globální problém, který se vyskytuje zejména v takzvaných zemích třetího světa. Jde o jednu z hlavních příčin úmrtí dětí do pěti let věku. Výzkumu působení podvýživy na organismus se věnuje Laboratoř gnotobiologie, detašované pracoviště Mikrobiologického ústavu AV ČR, které se nachází v Novém Hrádku v Orlických horách.

Přehrát video

Banány s vyšším obsahem β-karotenu

BIOTRIN

Banány patří mezi nejvýznamnější ovocné plodiny na světě. Jsou cenným zdrojem sacharidů, vitamínů, vlákniny, minerálů a dalších bioaktivních látek. Většina komerčně pěstovaných banánovníků je však odvozena od odrůdy Cavendish, která má nízký obsah β-karotenu.

Vědci proto využili CRISPR/Cas9 ke zvýšení obsahu provitaminu A (β-karotenu) v dužině banánů. Zaměřili se na editaci genů kódujících lykopencyklázy, což vedlo až k šestinásobnému nárůstu β-karotenu. Tento pokrok by mohl výrazně zlepšit výživu v oblastech s nedostatkem vitamínu A, a to bez negativního vlivu na vzhled či chuť banánů.

Celý článek zde:

NÚKIB varuje: AI chatovací aplikace vás mohou šmírovat

CHIP.cz

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost NÚKIB zveřejnil na sociální síti X důležité varování týkající se používání chatbotů a stahování aplikací do vašeho telefonu. Je třeba dbát zvýšené pozornosti – ať už u aplikací, zejména odkud je stahujete, tak u chatbotů, a to především na co se jich ptáte.

NÚKIB upozorňuje na několik klíčových rizik při používání chatbotů. Ačkoliv si to spousta lidí neuvědomuje, tak chatovací AI nástroj zpracovává všechno, na co se ho zeptáte. Jak bylo pak mnohokrát prokázáno, ne vždy provozovatel s těmito daty pracuje transparentně. Typickým příkladem je aktuální kauza čínského chatbota DeepSeek.

V případě chatovacích aplikací pak uživatelé také často zapomínají na jev tzv. halucinací. K tomu dochází, když umělá inteligence vygeneruje nebo poskytne informace, které jsou zcela smyšlené, nepravdivé nebo nelogicky propojené, přestože se mohou na první pohled jevit jako důvěryhodné a přesvědčivě formulované.

Celý článek zde:

Je to nejčastější komplikace po porodu. Po tisíciletí se však neléčila

National Geographic

Lékaři se v historii domnívali, že poporodní deprese lze vyřešit obnovením rovnováhy žluči ženy nebo pomocí trestných „klidových kúr“.

Hysterie. Mánie. Dětský splín. Poporodní deprese je nevyhnutelným aspektem moderního rodičovství. Ačkoli se odhady liší, u každé sedmé ženy se po porodu objeví příznaky depresivní poruchy – a s pandemií se výskyt této nejčastější porodní komplikace dramaticky zvýšil.

Toto onemocnění je však starší, než si myslíte – a získává si větší povědomí i léčbu než kdykoli předtím. V létě 2023 schválil federální Úřad pro kontrolu potravin a léčiv první perorální lék určený speciálně k léčbě poporodní deprese u dospělých.

Proč trvalo tak dlouho, než byla poporodní deprese rozpoznána a zmírněna vlastním lékem? Zde je stručná historie poporodní deprese a vysvětlení, proč může být částečně způsobena společenskými rolemi, nikoliv pouze biologií.

Dnes je poporodní deprese považována za závažné duševní onemocnění, které ovlivňuje schopnost rodičů navázat kontakt nebo pečovat o své dítě a trvá až rok. V minulosti však byly truchlící nebo depresivní matky často označovány za šílené, nepřirozené nebo poškozené.

Starověký řecký lékař Soranus z Efesu, který napsal významné pojednání o gynekologii z prvního století našeho letopočtu, napsal, že ženy mohou po porodu pociťovat podráždění, být smutné a dokonce ubližovat svým dětem. „Rozzlobené ženy jsou jako maniaci a někdy, když novorozeně ze strachu pláče, nejsou schopny ho zadržet, nechají ho vypadnout z rukou nebo ho nebezpečně převrátí,“ napsal.

Jiný průkopník antické medicíny, Hippokrates, psal o „žlučovitých“ ženách, které po porodu zažívají halucinace a nespavost, což jsou příznaky, které se shodují s moderní diagnózou poporodní psychózy.

Myšlenka, že příliš mnoho žluči může hrát roli v poporodním duševním zdraví žen, byla překvapivě dlouho živá. Humorální medicína – teorie, že nerovnováha krve, hlenu a žluté a černé žluči je zodpovědná za všechny tělesné a duševní neduhy – prosperovala 2000 let, dokonce až do průmyslové revoluce. Z ní také vzniklo slovo melancholie – z řečtiny znamená „černá žluč“ a představa, že černá žluč přispívá k depresi, přetrvávala 2 000 let.

Porodnictví a péči o zdraví žen často poskytovaly ženy v době před profesionalizací oboru. Porod byl dlouho považován za ženskou práci a byl svěřován porodním asistentkám a rodinným příslušníkům. Ačkoli se porodní asistentky a ženy v komunitě vzájemně podporovaly v poporodní depresi pomocí lidové medicíny, péče o děti a jako hlásná trouba, výpovědi o poporodním smutku byly jen zřídkakdy sepsány samotnými matkami.

Jednou z výjimek byla Margery Kempeová, britská mystička a autorka první anglické autobiografie. Text napsaný počátkem 15. století vypráví o tom, jak Kempeová po porodu zažívala zrakové a sluchové halucinace, které vedly k sebepoškozování a myšlenkám na sebevraždu. Kempeová svůj zážitek přičítala vlivu ďábla.

„Jak ji duchové pokoušeli, aby něco říkala a dělala, tak to říkala a dělala,“ řekla Kempeová. Úlevu od utrpení jí přineslo až vyjednávání s manželem o ukončení jejich sexuálního vztahu. Místo toho nabídla Bohu svou cudnost – a vyhnula se dalším duševním krizím, píší medievistky Diana Jeffriesová a Debbie Horsfallová.

V polovině 19. století se západní medicína profesionalizovala a lékaři-muži vytlačili porodní báby, které kdysi poskytovaly péči o duševní zdraví po porodu. Současně se rozvíjel i obor psychologie a objevila se soustředěnější snaha léčit různé psychické problémy žen – i když byly obvykle sdruženy pod pojmem „hysterie“.

Mezi nejdoporučovanější a nejkontroverznější způsoby léčby patřila „klidová kúra“, která zahrnovala až několikaměsíční absolutní izolaci pro ženy s „ženskými problémy“, jako je poporodní deprese. Tato záměrně trestající kúra, kterou v 19. století zpopularizoval americký neurolog Silas Weir Mitchell, vyžadovala týdny klidu na lůžku bez možnosti vykonávat jakoukoli činnost, dokonce i čtení nebo šití. Pacientky byly izolovány od rodiny a přátel a byla jim předepsána – a někdy i nuceně podávána – těžká strava.

„Odpočinek, který se mi líbí, není vůbec jejich představa o odpočinku,“ napsal Mitchell. „Ležet půl dne v posteli, trochu šít a číst, být zajímavý a vzbuzovat soucit, to je všechno velmi dobré, ale když se ženám nařídí, aby zůstaly měsíc v posteli, nečetly, nepsaly ani nešily a měly jednu ošetřovatelku, která není jejich příbuzná, pak se odpočinek pro některé ženy stane spíše hořkým lékem a ony dost rády přijmou příkaz vstát a jít.“

Jednou z pacientek – a kritiček Mitchella – byla Charlotte Perkins Gilmanová, která v roce 1892 publikovala částečně autobiografický popis poporodní deprese a léčby odpočinkem v povídce „The Yellow Wall-Paper“.

„Nikdo by nevěřil, jaká je to námaha dělat to málo, čeho jsem schopna,“ píše vypravěčka povídky. „...takové milé dítě! A přesto s ním nemohu být, jsem z toho tak nervózní.“ Vypravěčka, kterou její manžel lékař zavřel do ložnice, se nakonec zblázní a představuje si, že je uvězněná v detailech „odpudivých“ žlutých tapet v pokoji.

Příběh, který je dnes považován za klasické dílo feministické literatury, vzbudil mezi čtenáři silné názory. „Nebylo jejím cílem přivést lidi k šílenství, ale zachránit je před šílenstvím,“ napsala později Gilmanová, a dodala, že její vlastní klidová kúra ji přivedla ‚tak blízko k hranici naprosté duševní zkázy, že jsem viděla až za ni‘.

Ve 20. století se nadále vedly debaty o povaze poporodní deprese a o tom, jak ji léčit. Jedna myšlenková škola zastávala názor, že porod jednoduše aktivuje existující duševní nemoci. Jiní vědci, jako například rusko-americký psychoanalytik Gregory Zilboorg, tvrdili, že na vině jsou osobnostní vady, frigidita, tajné incestní touhy, latentní homosexualita nebo dokonce žárlivost na vlastní dítě.

Ale ještě jiní badatelé měli podezření, že na vině je nějaký fyziologický proces související s nově objevenými chemickými látkami v těle – hormony.

Celý článek zde: