Léčba elektrostimulací mozku? Víme, že to funguje, problém je zachytit nemoc včas, tvrdí neurovědec
S léčbou neurodegenerativních nemocí, jako je epilepsie nebo Alzheimerova choroba, může pomoct elektrostimulace mozku. „Technicky to znamená, že pacientovi jsou do určitých center mozku zavedeny elektrody, které tam doručují stimulační proud,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus biomedicínský inženýr a neurovědec z americké Mayo Clinic a Českého vysokého učení technického v Praze Václav Křemen.
Asi třetina pacientů s epilepsií se nemůže léčit léky. Zkoumají se proto jiné přístupy, které by jim s léčbou mohly pomoct.
„Pokud to není chirurgický zákrok a musí nastat něco jiného, tak se vyvinula elektrostimulace mozku jako jedna z možností,“ popisuje neurovědedc v pořadu Leonardo Plus.
Mozkové stimulátory, na rozdíl od dříve vyvinutých kardiostimulátorů, začaly mnohdy na onemocněních, jako je Parkinsonova choroba. Postupně se dostaly do jiných podoborů, například epilepsie nebo psychiatrie. Právě tam je teď „obrovský výzkum,“ přibližuje inženýr.
„Víme, že to funguje na určitou skupinu pacientů lépe, na určitou hůře. Ale víceméně tam naslepo doručujeme nějaký proud. A to je ‚state of the art‘, současný stav té technologie,“ shrnuje.
Diagnostika s AI
V mnoha ohledech diagnostiky by podle něj mohla pomoct i umělá inteligence, například při analýze dat v čase.
„Velký problém je zachytit tu nemoc včas,“ přiznává vědec. „Jak hledat ty míry v časové posloupnosti, jestli se mi kognice zhoršuje a jak – a jestli to není dané tím, že jsem se zrovna blbě vyspal, ale že je to opravdu nějaké neurodegenerativní onemocnění... To je problematické,“ zamýšlí se.
K vývoji takových technologií potřebují vědci co nejvíce dobře označených dat. „Je to trochu jiné než použít umělou inteligenci na rozlišení, jestli vidí strom, auto nebo osobu,“ objasňuje profesor a pokračuje:
„Tam poměrně dobře získáte označení dat a stojí vás to relativně málo peněz. Získávání těchto dat je drahé, ale mnohonásobně levnější než většinou získání (označených) dat v medicíně,“ srovnává. Pojďme to zkoušet
Neurovědec se angažuje i v mezinárodním projektu CLARA, který na neurodegenerativní nemoci nahlíží z různých úhlů pohledu.
„Je naprosto fascinující, jaké budeme mít dostupné technologie a jaké nové modely budeme moct s těmi technologiemi teď uvádět do praxe,“ těší se vědec Křemen a dodává:
„V rámci neurodegenerativních onemocnění bych chtěl, abychom se dostali na úroveň prediktivních metod, kde bychom si mohli říct: Pojďme to začít zkoušet a používat.“